Srpen 2014

Zrak část 4

12. srpna 2014 v 11:00 | Katy |  Zrak
Zrak část 4

Márka chystají na lumbální punci aby si doopravdy potvrdili že jde o zánět mozkových blan. Sestra prvně Márkovi do místa odběru aplikuje lokální anestezii. Chvílí počkají než zabere.Asi po pěti minutách přijde k Márkovi lékař z velice dlouhou jehlou určenou na lumbální punkci na konci jehly je ampule na odebrání mozkomíšního moku.Než zavede jehlu mezi čtvrtý a pátý obratel,tak zkusí jestli Márk něco v té oblasti něco cítí.Když zjistí že ne,tak sestra pomůže pacientovi pokrčit nohy co nejvíce k břichu. Márk se zrovna probral z bezvědomí do kterého upadá a probírá se.
Lékař se na něj podívá a řekne mu. "Teď se uvolněte budeme dělat lumbálku abychom si potvrdili správnou diagnózu .Bude to nepříjemné a tak se snažte pokud možno nehýbat.Jednoduše mi odpovězte jestli mi rozumíte."Márk mlčí je na něm vidět že sbírá veškerou sílu na odpověď.Nakonec se mu to povede a odpoví. "Ano." Lékař začne zavádět jehlu do místa kde má narazit na mozkomíšní mok.Mák ač je pod lokální anestezii v místě vpichu cítí tlak a je mu to nepříjemné.Rád by se tak pohnul a uhnul tomu nepříjemnému pocitu,ale nemá na to sílu.proto drží.
A chvíli se lékař dostane tam kam měl.Z jehly začne vytékat mozkomíšní mok a je zakalený.Už toto mu potvrdilo jeho diagnózu o zánětu mozkových blan.Vytáhne jehlu a obsah ampulky podá laborantovy,který začne hned dělat testy aby zjistili jaký tip.Laborant dělá testy ze vzorku.Po deseti minutách předá výsledek lékaři. Ten si přečte nález a pronese. "To jsem si mohl myslet.Dobře odvezte ho na pokoj a okamžitě mu nasaďte léčbu na hnisavou meningitidou. "Okamžitě mu nasaďte léky proti otoku mozku a potřebné Antibiotika." Řekne lékař.
Karin celou dobu sedí před vyšetřovnou kde před celou půl hodinou zavezly jejího manžela Márka. Je celá nervózní a má o něj strach.Sama dobře ví,že kvůli tomu že je těhotná by měla být v klidu,ale teď v této situaci to ani nejde.Nedokáže pomyslet na žo že by snad Márk mohl umřít.
Z jejich myšlenek jí vytrhne,až otevření dveří ze kterých vyjdou zdravotní bratři a mezi sebou vezou postel z Márkem. Karin se postaví a jde k posteli vezme Márka za ruku a ze slzami v očích řekne. "Márku. Všechno bude zase dobré moc tě miluji."Jenže to jí Márk neslyší,jelikož zase upadl do bezvědomí. Karin Márkovi pustí ruku a zdravotní bratři se dají zase do pohybu.
Na konec z vyšetřovny vyjde Márkův ošetřující lékař. Karin si setře slzy a jde okamžitě za ním. "Pane kolego co je mému manželovy?"Zeptá se Karin a dává si pozor,aby měla pevný hlas a nešlo poznat že brečela. "Potvrdila se má diagnóza kolegyně.Váš manžel má hnisavou meningitidou.Už jsme mu nasadili potřebnou léčbu.Bohužel ze vzorku nedokážeme zjistit v jakém stádiu je jeho nemoc.Nasadili jsme leky proti otoku mozku a dále antibiotika které zabrání bakteriím co mají schopnost napadat mozek a dál vytvářet hnisavou meningitidou.Nebojte se váš manžel je velice silný dostane se z toho.Jen se mi nelíbí,že stále upadá do bezvědomí.Doufejme,že se to zlepší,až zaberou potřebné léky."Řekne lékař Karin potřebné informace.

Karin se z jeho slov podlomí nohy,tak že se musí opřít o zeď.Lékař ihned pošle sestru pro sklenici vody.Ta se vrátí velice rychle a podává vodu Karin. Když se napije zase se jí trochu uleví a vzpamatuje se z prvotního šoku. Nakonec promluví. "Dobře pane kolego.Děkuji vám za informace.A můžu vás požádat o něco?" "Ano a o co paní kolegyně?"Zeptá se lékař Majer. "Prosím informujte mě o každé změně pana Hárlanda." Lékař kývne a odpoví. "Nebojte se budeme vás informovat o každé jeho změně." Karin mu poděkuje a pak se zeptá. "Pane kolego můžu jít za ním?" Kolega chvíli váhá a na konec odpoví. "Ano můžete,ale jenom na chvíli paní kolegyně.Ale teď nic nezmůžete.Proto vás žádám až od něj odejdete,tak jděte domů a odpočiňte si.Musíte myslet i na sebe a na vašeho potomka." Karin řekne,že se bude řídit jeho radami.Ještě jednou mu poděkuje a jde na pokoj,kde leží její milovaný manžel.

Zrak část 3

11. srpna 2014 v 11:00 | Katy |  Zrak
Zrak část 3

Karin se rozloučí z Thomasem který jede domů. Za pár minut berou Márka na vyšetřovnu Karin jde s ním. "Dobrý den jsem doktor Majer.Z čímpak přicházíte?"Představí se lékař co se v následujících dnech bude starat o Márka. Jenže,když je Majer začne Márka prohlížet,tak pozná,že je Márk velice vyčerpaný.Proto se slova ujme Karin. "Dobrý den pane kolego já jsem doktorka Karin Harlandová tohle je můj manžel Márk Harland oba jsme lékaři záchranného vrtulníku Medicopteru 117. Tak tedy.Můj manžel po naší zahraniční dovolené dostal horečky příznaky odpovídají chřipce a nachlazení a však dneska ráno jsem na něm zpozorovala,že je velice háklivý na světlo v místnosti a taky dost vyčerpaný.Dokonce zvracel.Tak jsme na nic nečekali a dojeli jsme se." Majer pokývá hlavou a začne vyšetřovat Márka.
Nejprve požádá sestru,aby Márkovi vzala krev a odnesla do laboratoře.Hodně jí zdůraznil,že tahle krev musí být zkontrolována přednostně. Když sestra odejde,tak z Karininou pomocí Márka posadí a lékař mu řekne. "Tak teď prosím skloňte hlavu pěkně na prsa." Márk začne dávat hlavu dolů,jenže se zastaví tak v pulce a vykřikne bolestí.Rychle vrátí hlavu na původní místo a Lékař ho znova položí na lehátko.
Karin se dívá na Majera. Ten se na ní otočí ze slovy. "Vypadá to,že váš manžel má Meningitidu.Teď vám to nemůžu říct přesně,ale počkáme na výsledky z laboratoře a ještě dneska uděláme lumbální punkci. U lumbální punkce vašemu manželovi odebereme vzorek mozkomíšního moku z oblastí mezi čtvrtého a pátého obratle.Jste lékařka a víte co takové vyšetření obnáší,ale pro jistotu vám to říkám.Poté se váš manžel nebude moct hýbat dvacet čtyři hodin." Karin kývne na souhlas.
Je z toho celá v šoku ještě před ani ne dvěma dny byl Márk úplně v pořádku a teď má zákeřný zápal mozkových blan.Chvíli mlčí a střebavá tuhle informaci. "Pani kolegyně je vám dobře?Nemám vám dát něco na uklidnění?"Zeptá se starostlivě doktor Majer. "Ne nemůžu dostat nic na uklidnění jsem gravidní."Odpoví mu na to Karin. Majer kývne na souhlas a jde pro sklenici vody,kterou donese Karin. Karin mu za pití poděkuje a napije se.Trošku jí to uklidní.
Mezi tím Mark znovu usnul.Na vyšetřovnu přišli dva zdravotní bratři a odvážejí Márka na pokoj.Karin jde s ním.Jenže do pokoje za ním nejde.Zastaví jí sestra,aby počkala než pacienta převlečou do nemocničního andělíčka. Karin čeká na chodbě.Do pokoje za chvíli vejde další sestra z infuzí,ve které jsou léky,které zabrání otok mozku.Sice nemají stoprocentně zjištěno jestli je to doopravdy,ale i tak nic nechtějí zanedbat.
Během hodiny dojde za Karin Márkův ošetřující lékař z výsledky jeho krve. "Podle krevních výsledků se doopravdy jedna o zápal mozkových blan.Do hodiny mu uděláme lumbální punkci,abychom si diagnózu potvrdili a zjistili jakou formu onemocnění váš manžel trpí. Asi nevíte jestli váš manžel byl očkovaný proti Meningitidě tipu A,a tipu C ?"Zeptá se po určení části diagnos Majer. Karin se zamyslí a nakonec odpoví. "Ano proti těmto dvěma tipům je očkovaný.Nechali jsme se naočkovat oba dva." Lékař kývne a obává se,že právě márk může mít Meningitidu tipu B. Jenže nechce Karin strašit do té doby,než budou mít v rukou výsledky lumbální punkce.
Po přesvědčení lékaře jde Karin za Márkem na pokoj kde je vytvořeno přítmí,k víli jeho nemoci.Sedne si k němu a dívá se jak její manžel spí,ale je na něm vidět,že má bolesti,jelikož jeho spaní je velice neklidné.Karin by ráda zazvonila na sestru a požádala by,aby dala Márkovi něco na uklidnění,ale to bohužel kvůli lumbální punkci nemůže udělat,aby nebyli zkresleny výsledky. Dokonce ani infůze z léky proti otoku mu už nekape do žíly.
Karin u něj sedí to té doby,než si pro něj přijdou zdravotní bratří,aby Márka odvezly na vyšetřovnu kde provedou punkci.Karin s nimi vyjde na chodbu a jde,až k vyšetřovně. Zkouší přemluvit Márkova doktora,aby mohla být nápomocná.Jenže Ten je zásadně proti.Tak nakonec Karin rezignuje a sedne si na chodbu.A čeká jak to všechno dopadne.Je Velice smutná a tak automaticky si začne hladit bříško,kde je jejich plod lásky. Vzpomíná,jak to bylo krásné na líbánkách.

Zrak část 2

10. srpna 2014 v 11:00 | Katy |  Zrak
Zrak část 2

Doma si dá Márk teplou sprchu a poté si vezme prášek na chřipku a nachlazení. "Snad jsem to chytil v začátku a zítra mi bude,už zase lépe."Pomyslí si Márk pro sebe.Nakonec se obleče do teplého pyžama a jde si lehnout.V koupelně ho vystřídá Karin a on na ní čeká v jejich manželské posteli.Už se moc těší,až se jeho manželka vrátí zpátky do ložnice a ulehne vedle něho,aby on jí mohl obejmou a políbit do vlasů.Karin na sebe nenechá dlouho čekat a dojde do ložnice.Jakmile jí Márk uvidí,tak se na ní zamilovaně usměje.
Karin si k němu láskyplně lehne a políbí ho.Najednou z Márka ucítí sálat teplo.Opatrně mu přiloží svou dlaň na čelo a zhrozí se,už na dotek je poznat,že má Márk horečku. "Lásko copak,ty úplně hoříš."Řekne starostlivě Karin,vstane a jde do lékárničky pro teploměr. Když ho najde,tak se vrátí zpátky k Márkovy a nekompromisně mu ho podá. Márk jelikož,nechce naštvat svoji těhotnou přítelnici si ho bez řečí vezme a začne si měřit teplotu. Když se ozve příslušný zvuk,který hlásí že je teplota změřená,tak vzorně Márk ten teploměr podá Karin.
Jakmile se Karin na teploměr zadívá zhrozí se. Márkova teplota je čtyřicet stupňů. "Márku lásko,vždyť ty máš horečku."Řekne zděšená Karin. Márk se posadí na postel a vezme si od ní teploměr,aby se taky podíval a pak jí začne uklidňovat. "Lásko to nic není mám jenom chřipku,už jsem si dal tabletku do rána mi určitě bude lépe." Karin se trošku uleví a kývne na souhlas,ale pro jistotu mu jde uvařit čaj a k čaji mu donese ještě jednu tabletku,kdyby potřeboval v noci.Nakonec Márka znova políbí,popřejí si dobrou noc a usnou.
Jenže Márk nemá klidné spaní,jelikož do toho ho v noci začne nehorázně bolet hlava.Neví jak si má lehnout.Nakonec je nucený si vzít,ten prášek co mu donesla Karin,ale moc mu nezabere.Nakonec nad ránem se mu podaří tu bolest trochu zaspat. Spí ale dost neklidně a strašně mělce.
Poté co se Ráno Karin vzbudí a jde si popovídat ze záchovou mísou se vrátí do pokoje a sedne si na lenošku. U toho se zadívá na Márka. Dělá jí starosti jeho zdravotní stav.Celou noc se převalovat a je stále horky a zpocený. "Copak asi je mé lásce?"Pomyslí si Karin a zkoumá Marka. Ten se po chvíli probudí a jejich pohledy se střetnou. Jenže Márk netušil,že bude takto přecitlivěle reagovat na světlo v místnosti a zase zavře oči ze slovy. "Lásko nevěděl jsem,že jsme večer nezatáhly závěsy.To slunce je dneska pěkně ostré." Karin se na něj zmateně podívá a řekne. "Ale Marku,naše okna nejsou směrovaná na východ." Márk se na ní dívá zmateně.
Karin se na něj podívá "Márku tohle není obyčejná chřipka. Dělej obleč se a půjdeme k doktorovy."Řekne rázně Karin. Márk nemá sílu ani protestovat,jelikož mu není dobře.Strašně ho bolí hlava a je mu špatně od žaludků .Jenže,když vstane,tak se mu žaludek zvedne a musí rychlým vrávovarým krokem na záchod se jít vyzvracet.Karin to velice vyděsí a ihned jde ke dveřím záchodu a čeká,až Mark skončí se zvracením.Poté vstoupí za ním a čapne si k Márkovi co teď sedí na patách. "Lásko copak to z tebou je?"Zeptá se ho Karin něžně a podá mu sklenici vody. Márkuv stav se během posledních dvaceti čtyř hodin prudce zhoršil. "Já nevím Karin."Řekne Márk a vypadá vyčerpaně. "Já zavolám Thomasovi,aby mi z tebou pomohl tě dostat do nemocnice.Zvládneš se dostat do ložnice a pomalu se tam obléct?"Řekne Karin a snaží se být silná. Márk kývne,že tohle zvládne.
Karin vyjde ven ze záchodu a jde si pro mobil.Po chvíli vyjde i Márk a jde pomalu do ložnice,kde si sedne na postel. Karin volá Thomasovi. Ten to zvedne po druhém zazvonění. "Wächter prosím."Řekne. "Ahoj,tady je Karin potřebuji tvou pomoc."Začne Karin. "Ano a co potřebuješ Karin?"Zeptá se jí Thomas. "Jde o Márka. Není mu dobře,má horečku,bolí ho hlava a je celkově slabý.Musím ho dostat do nemocnice,ale své pomocí ho tam nedostanu.Thomasi prosím přejeď k nám mi s nám pomoc."Odpoví mu zoufalá Karin. "Dobře,za chvíli jsem tam.A Karin neboj se určitě to je jen chřipka a ty máš zbytečně obavu."Řekne Thomas na povzbuzení Karin.

Nakonec se rozloučí a Karin se jde podívat,jak to vypadá z Márkem. Ten se oblekl,ale není to nic moc. "To je dobré.Hlavně,že není v pyžamu."Pomyslí si Karin a sedne si k Markovi,který zase leží.Vypadá hodně slabě a unaveně. Proto ho Karin začne hladit a dodávat mu tak odvahu. Za Par minut u nich zvoní Thomas.Karin mu jde otevřít a pak ho odvede do pokoje,kde leží Márk. Thomas bez jediné vtipné narážky Márkovi pomůže do auta a pak všichni společně jedou do nemocnice.Márk má co dělat,aby neusnu.Za chvíli jsou v nemocnici a Thomas znova Márkovi pomůže z auta ven.Společně pak odcházejí na příjem…

Zrak část 1

9. srpna 2014 v 11:00 | Katy |  Zrak
Zrak část 1

Je to týden,co se Karin a Már vrátili ze svatební cesty.Oba se velice miluji.Karin mu na líbánkách řekla,že je těhotná.O to krásnější měli líbánky,ale teď se musí vrátit zpět do reality.Márk musí do práce.Karin jede s ním,jelikož musí tát Ebelziderovi neschopenku a jít ze svým těhotenstvím zatím na nemocenskou,než bude moci nastoupit na mateřskou.
Když dojedou na základu,tak Márk se jde převléknout do pracovního a Karin jde k šéfovy do kanceláře.Zaklepe a po vyzvání vstoupí. "A paní Harlandová. Zrovna s vámi jsem chtěl mluvit ohledně směn."Řekne první Ebelzider. "V tomhle ohledu vám nemůžu být nápomocná."Řekne mu na to Karin. "A proč ne?"Podiví se Ebelzider. Karin se na něj usměje a podá mu papíry na neschopenku. "Vám něco je?"Zeptá se šéf,tak trochu vyvedený z míry. "Ne není,jen jsem…"Začne Karin,když v tom jí do řeči skočí Ebelzider,tak jak to má ve zvyku. "Tak když vám nic není,tak proč jdete na nemocenskou?"Karin se na jeho vpád do řeči zamračí a rychle dokončí větu. "… Protože,jsem těhotná." Šéf,se na ní dívá a,když se vzpamatuje z prvního šoku,tak jí pogratuluje k těhotenství a dodá. "V tom případě máte ode dneška nemocenskou,zavolám na centrálu a zařídím váš záskok."Karin se na něj usměje,poděkuje mu.Nakonec se s ním rozloučí a opustí jeho kancelář.
Než však odejde ze základny,tak ještě navštíví své kolegy v pohotovostní místnosti.Márk už sedí za stolem a popíjí kávu z Thomasem a Petrem. Karin jde ke svému manželovi a sedne si mu na klin,tak jak to má ve zvyku.Políbí ho a z usměje se po podívá do tváře,ten je v obličeji trochu bledý.Proto,se Karin zamračí a řekne. "Mám dojem,že bledý z nás dvou by měl být někdo jiný." Márk jí pohladí po tváři a odpoví. "Neboj se lásko,jenom se musím aklimatizovat.To víš,ještě stále jsem v mysli na našich líbánkách." Karin se usměje a,tak trochu se začervená,před kolegy co jsou v místnosti. Když se Karin vzpamatuje,tak políbí znova marka a pronese. "No nic,nebudu vás déle zdržovat.Jedu domů lásko,jelikož mám ještě doma dost práce."Po těchto slovech Karin vstane z Márka. Márk se taky postaví a doprovodí Karin před základnu. Znova ji políbí a řekne. "Jeď opatrně a dávejte na sebe pozor.Hlavně se moc nepřepínej." Karin se usměje a odpoví mu. "Neboj se Márku."Poté nasedne do auta a jede domů.
Márk se vrátí ke kolegům a ty si z něj,jako obvykle dělají dobrý den.Jenže Márk na jejich hašteření němá nějak náladu,což je klukům divné. Konečně se po nějaké době ozve poplach na výjezd. Všichni tři vyběhnou ze základny a nasednou do mašiny. To,už i Márkovi se zdá,že mu něco je. Pociťuje lehké příznaky chřipky,ale nedává to na sobě znát. doletí na místo zásahu a jako první z mašiny první vyběhne Márk z Petrem. Jde o zraněného chodce.Auto ho zmetlo z chodníku a z místa činu ujel. Márk dá hlavu dolu a v zátylku pocítí divnou bolest.Proto hlavu rychle narovná a začne ošetřovat pacienta. Za pár minut je ošetřený,naložený na nosítka a následně donesen do vrtulníku.Nakonec s ním letí do nemocnice. Po předání pacienta,na Marianské klinice se vracejí zpátky na základnu.
Do konce směny mají,už klid a tak si Márk lehne na pohotovostní gauč a odpočívá.Je mu zase o něco hůře. "Zatracená chřipka." Pomyslí si pro sebe Márk. Nakonec vstane a jde si do příruční lékárničky pro paralen,aby aspoň trochu srazil teplotu. Je konec směny a Márk se jde převléct do civilního oblečení. Znova dá hlavu k hrudi a zase ucítí divnou bolest v zátylku. "Sakra co to se mnou je?"Pomyslí si znova. Proto rychle zvedne hlavu do normální pozice a rychle se obléká. Najednou slyší na základně ženský hlas. "A má láska si pro mě přijela." Řekne si v duchu Márk a pro sebe se usměje.
Rychle se doobléká a jde do pohotovostní místnosti,kde na něj čeká Karin. "Ahoj má krásná ženuško."Řekne Márk a usměje se.Jakmile se Karin na něj otočí,tak se zděsí,jak hrozně vypadá její manžel. "Pane bože Márku,jak to vypadáš?"Zeptá se ho Karin šokovaně. "To nic lásko,to je jenom obyčejná chřipka.Přeci jsme z teplých krajin přijeli sem do toho Německého,kde je sychravo. A to udělalo své.Za pár dní budu v pořádku."Začne jí Márk uklidňovat. Karin mu kývne na souhlas,ale stejně mu moc nevěří.
Nakonec se rozloučí z kolegy,a jelikož Karin je ode dneska na neschopence,tak tudít službu berou jejich kolegové z druhé základny. Karin jede z Michaelem domu,jenže ani jeden ani druhý neví,co jim za hrozné věci chystá osud.




Co myslíte,že je Márkovi?

Beznaděj část 12 závěr

2. srpna 2014 v 10:53 | Katy |  Beznaděj
Beznaděj část 12 závěr

To už se Thomas prudce posadí na postel "Ne to není pravda."Řekne Thomas. "Bohužel ano,je to pravda už je apatická a nic nevnímá. Zavolal jsem kolegy,aby jí dopravily do nemocnice, snad je ještě čas."Řekne Márk a,je z toho špatný,že jeho kamarádka a dlouholetá kolegyně právě dneska umírá.
Za pár minut doletí Medicopter a Karin z Enricem dojdou z nosítky,aby na ní naložili Biggi. Jenže tak už je tak apatická,že nikdo neví jestli jí dopraví do nemocnice živou. Karin dá hned Biggi adrenalin a doufá ,že zabere.Nakonec jí napojí na monitor a přenesou na nosítka. "Můžu letět s vámi?" Zeptá se zoufale Thomas. Karin se podívá na Ginu a ta kývne na souhlas,že s nimi může letět. "Dobře můžeš,ale když se bude dít cokoliv,tak ty zachováš chladnou hlavu je ti to jasný?"Řekne přísně Karin. Thomas kývne že,je.
Nakonec jim Biggi pomáhá snést do mašiny a v duchu se modlí,aby let přežila a v nemocnici jí pomohly.Ale taky ví že vzhledem k tomu jak,je nemocná,to asi nebude k ničemu.Za chvíli vzlétají a Thomas si nasadí helmu a Biggi sluchátka. Gina si toho všimne a ostatní členy odpojí od inter comu,aby se Thomas mohl z Biggi rozloučit aspoň Takhle o samotě.
Thomas jí jen chvíli hladí a hledá správná slova.Nakonec začne mluvit. "Biggi lásko copak nás to potkalo?Tohle není spravedlivé,abys umřela a mě tu nechala samotného. To mi zláme srdce.Vím,že mě nepoznáváš,ale zkus prosím tě bojovat a ještě chvíli tu se mnou buď,aspoň tak jako do teď lásko.Moc tě miluju.Nikoho nebudu milovat,tak jako tebe.Jsi pro mě vším."V tu chvíli když Thomas domluví,tak Biggi otevře oči a dívá se upřímně do Thomasových očí.
Nakonec Thomas vezme vysílačku,aby ho slyšela i Gina. "Gino neleť do nemocnice,tohle už nemá cenu.Prosím tě proleť se s námi jen tak po okolí,chci aby Biggi umřela na místě které nejvíce milovala."Řekne Thomas do vysílačky. "Dobře Thomasi."Řekne Gina a plní tak jeho přání.Letí na místo kde to Biggi měla nejraději a do nad základnu,kde toho prožila nejvice .Tam na tom místě potkala Thomase a zamilovala se do něj.
Biggi má stále otevřené oči a dívá se do Thomasových.teď nemá prázdný pohled.Její pohled je vyplašený a ptají se mlčky Thomase co se bude dít.Thomas jí hladí po ruce a uklidňuje jí tak,aspoň si to myslí. "Thomasi můžu?"Najednou řekne Biggi jako by jí nic nebylo. Thomasovi se zalesknou oči a řekne. "Ano Biggi můžeš už se netrap.Miluji tě a milovat tě budu."Řekne Thomas a letmo jí políbí.
Nakonec Biggi pustí Thomasovou ruku zavře oči a EKG ukazuje sinusový rytmus.Karin chce začít z oživováním,ale Thomas jí zarazí. Ví,že by už Biggi nevrátili mezi živé.Tak tedy Biggi umřela. Všechny ve vrtulníku to vzalo.Nejvíce Thomase ač je muž,tak teď se mu po tváří stékají slzy jako vše. Gina se spojí z centrálou a řekne že pacientka při převozu zemřela.
Za pár dní má Biggi pohřeb,kde se sejdou její kolegové v pracovním oděvu.Thomas to nese statečně ,jelikož ví že se teď už jeho láska netrápí a je jí dobře. Vystrojili jí opravdu nádherný pohřeb a pak i krásnou smuteční hostinu,kde na ní všichni vzpomínají jenom v dobrém.Jelikož to byla jejich velice dobrá kamarádka a kolegyně.
Thomas se,už k Medicopteru nevrátil.Neměl na to sílu,jelikož když přišel na základnu,tak všude viděl Biggi a to ho bolelo.Proto,se tam nechtěl trápit,tak si našel jinou práci.Teď dělá letového učitele na vojenské škole.Učí žáky létat na trenažéru a ve vrtulníku. Ze svými bývalými kolegy,ale nadále udržuje kontakt.
Thomas stále Biggi Miluje i po smrti,že si nenašel žádnou novou přítelkyni kterou by miloval.To zkrátka nedokáže. Je mu tak dobře. Jeho bývalí kolegové mu ale první těžké měsíce hodně pomáhali a on je jim za to vděčný. Každý den chodí k Biggi na hrob a říká jí co je nového.A slibuje jí,až ho to přebolí tak si někoho možná najde,ale zatím ho to nepřebolelo.A jen tak nepřebolí… .