Kaskadér část 9

15. října 2013 v 15:48 | Katy |  Kaskadér
Kaskadér část 9

Musím tam skončit. Nemůžu pracovat.Nechci nám ubližovat,jak mě,tak i Márkovi. Takhle to nejde.Zítra dám výpověď a všechno musím v klidu říct Márkovi. Ach bože,to kvůli mně bude znova kamzík,který zase spadne ze strmého srázu.Nejraději bych se neviděla.Já nejsem člověk,ale zrůda,která musí odkopnout někoho koho vážně z celého srdce miluji.Jenže,jestli chci zachránit svého brášku,tak se musím usmířit z Erikem a dát se s ním dohromady.
Další den jedu na základnu z vypsanou výpovědí. Tedy moc dlouho jsem se tu neohřála.Ale jsem ve zkušební době,tak můžu kdykoliv odejít bez vysvětlení.Dojedu před základnu docela brzo.Dřív něž moji kolegové.Z úlevou vidím,že se v kanceláři šéfa svítí. Taky vystoupím z auta a jdu k šéfovy.Vyzve mě prakticky hned po prvním zaklepání. "A slečno Aigner copak potřebujete?"Zeptá se mě šéf.A já mu bez jediného slova podám výpověď.Chvíli se,na ní dívá,pote se posívá na mě.Chce něco říct,ale ví že mám právo odejít.Nakonec kývne,že rozumí a já se s ním rozloučím,nakonec vyjdu ven z jeho kanceláře.Sednu si do pohotovostní místnosti,protože vím že dneska začíná ranní Márk a čekám,až dojede do práce.
(Márk) Jsem zamilovaný.Ano je,to tak.Zamiloval jsem se do svojí kolegyně.Je opravdu krásná a já jí vážně miluji a těším se,až jí dneska zase uvidím.Včera,jak jsme se rozloučili,tak jsem se ještě zastavil v květinárně a koupil jsem jí krásnou kytku.A teď se ujišťuji,že jsem jí doma nezapomněl.Jedu na základnu docela brzo.Jen,tak v duchu doufám,že Gina tam už bude.
Jsem na příjezdové cestě a všimnu si,že Ginino auto stojí před základnou.Páni,ta je ale nedočkavá na práci,nebo snad na mě? Zaparkuji vedle jejího auta,vezmu si kytku pro ní a vystoupím nakonec jdu dovnitř.
(Gina) Vidím na příjezdové cestě auto a moje srdce mi říká,že je to Márk. Nervózně si poposednu na židli a čekám,až vejde do pohotovostní místnosti.Vejde do ní opravdu za chvíli a když mez patří,tak se usměje.Tak ráda bych mu ten usměv oplatila,ale jsem vážná. "Ahoj."Pozdraví mě a chce mi dát pusu,ale já ucuknu.Zarazí ho to a vypadá zklamaně. Sakra je tak sexy,z tou kytkou v ruce,ale já ho musím odmítnout musím na něj zapomenout.To bude strašně těžké.
Podívám se na něj smutně a on znejistí. "Musíme si promluvit,ale tady ne pojďme ven."Řeknu vážně. Márk kývne,že rozumí a já,se zvednu.,jdu s ním ven.Vím,že kousek od základny je potůček.Včera jsem tam chvíli byla a seděla.Tam nás nikdo nebude rušit. Márk jde za mnou.
Jsem z toho nervózní,jelikož nevím jak na to Márk zareaguje. "Musíme si promluvit."Zopakuju slova a v hlavě hledám,jak mám začít. "Co se děje?"Zeptá se mě netrpělivě a nervózně Márk. "Nic."Odpovím,protože nechci to na něj vychrlit najednou. "To nic se děje na té nudnější polokouli světa."Odpoví a odlehčuje situaci.Ne tohle nechci,proč všechno zlehčuje? "Nebudeme se scházet."Řeknu. "Ale teď jsme se přece sešli." Poznamená Márk. "Ale víš,že to takhle nemyslím.Tak prosím nedělej,že tomu nerozumíš."Odpovím zoufale,než jsem měla v plánu. Jestli to takhle půjde dál,tak mu neřeknu to co mam v plánu. Sakrka proč je takový?To ani sama nevím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | E-mail | Web | 15. října 2013 v 18:07 | Reagovat

Pěkné už se těším co bude dál.

2 lucinecqua lucinecqua | 16. října 2013 v 16:32 | Reagovat

:-o chudák Mark, ale ani Gina to nemá lehké... Brr, to je zase situace....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama