Thomasův smutek část 5

23. září 2013 v 21:03 | Katy |  Thomasův smutek
Thomasův smutek část 5

Thomas z toho přemýšlení usne.Asi za hodinu ho vzbudí zvonek.Rozespale se posadí na postel a podívá se na Hanse. Ten spí,tak ho rychle opatrně přenese do postýlky a jde dolu se podívat kdo zvoní.Jakmile otevře dveře,tak spatří Biggi. "Jé Ahoj."Pozdraví jí a prohrábne si vlasy. "Copak tu děláš?" Ještě se zeptá. Biggi se na něj usměje a odpoví. "No jaksi jsem musela odpojit lano,a tak po zbytek dne máme volno,než to Max opraví.Michael jel na nákup a tak mě napadlo,že tě navštívím a vytáhnu tě z malým Hansem ven.Co ty na to?" Thomas chvíli zpracovává tu informaci a pak řekne. "Dobře půjdeme ven.Pojď dál a dej nám minutku obleču malého a můžeme jít." Biggi vejde dovnitř a Thomas rychle vyběhne na horu a obleče tepleji malého. Ještě rychle schová letáček pod madraci v postýlce. " Náhoda je blbec a co kdyby sem vešel Michael a uviděl můj nápad a nedořešený plán."Pomyslí si Thomas pro sebe.
Po pár minutách schází i z malým dolů,položí ho do kočárku. "Můžu si ho povozit?"Zeptá se Biggi. Thomas se na ní usměje a odpoví. "Z tím jsem tak trochu počítal,že ho budeš chtít vozit.Tak kam se půjdeme projít?" Biggi se zamyslí a nakonec řekne. "A co tady po okolí a nakonec do párku?" "To je moc dobrý nápad Biggi."Odpoví Thomas a usměje se na ní. Nakonec vyveze kočárek jen před barák a předá ho Biggi.
Právě,když je Thomas z Biggi a malým,tak je klidný a dokáže se o malého starat.Neví ani proč.Ale,teď posledních pár dní cítí,že něco mezi nimi je. Neví sice co,ale je to silné. Už,ale dávno ví,že Biggi za ním nechodí jen pro to aby mu pomohla z malým. Ale nechce to teď řešit,jelikož má na starosti něco jiného než se nabývat něčím jiným. Procházejí se a Biggi si všimne,že je dneska Thomas nějak zamlklý,ale nějak to neřeší. Ještě se procházejí hodinu a Thomas sem tam Biggi na něco odpoví.Poté je doprovodí domů a rozloučí se s ním. Ani neví proč to Thomas políbí Biggi. Ta je toho trochu šokovaná a nic neříká.Nakonec se s ním v transu rozloučí.
Když Biggi odejde,tak malý začne plakat.Thomas,už začal rozeznávat jeho pláč.Tenhle pláč je proto,že je počůraný.vezme ho do náručí a jde s ním do své ložnice,ještě se stále sám doma,jelikož Michael se ještě nevrátil z nákupu. "Ten se ten obchodní dům snaží odtáhnout až sem nebo co?"Řekne si pobaveně sám pro sebe.Je to vůbec po prvé od pohřbu,co se pousmál a vymyslel vtipnou myšlenku na Michaelův učet.
Jak dojde do pokoje,tak položí malého na zem na podložku.Ani neví proč si zvykl své dítě přebalovat na zemi,když si klene na paty,tak mu vypadne z kapsy mobil a asi osud chtěl,aby se samo zpustilo video na kterém je Věra,jak sedí v houpacím křesle v připravovaném pokojíčku pro malého.Usmívá se a hradí si oběma rukama bříško.Thomas se usměje a nakloní se k malému a ukáže mu display mobilu a řekne. "Dívej se zlatíčko to je tvoje maminka." Malý okamžitě ztichne a jako by se zadíval na mobil.Začne ho uklidňovat hlas jeho mámy.Sice z mobilu,ale přeci jenom.
V tu chvíli si uvědomí,že vlastně svého syna miluje a že nemá srdce ho dát pryč.Pěkně v klidu přebalí malého a přivine si ho na srdce.Vůbec poprvé mu dá pusinku na hlavičku a řekne. "Ty jsi můj jediný poklad,co je podobný na tvou maminku.Zlatíčko,to víš že si tě nechám a nedám tě na adopci.Víš byl jsem blázen,že jsem to chtěl udělat a hlavně,že jsem na takovou kravinu myslel."Potichu promlouvá na svého drobka. Nakonec se s ním postaví,dojde k postýlce,položí ho tam a vytáhne z pod madrace prospekt. Potom seběhne dolů do kuchyně,zmuchlá ten prokletý cár papíru a hodí ho do dřezu,kde ho zapálí.Nakonec popel spláchne vodou.
A tak čas začne utíkat. Thomas z holkami se od Michaela odstěhovali.A Thomas se konečně naučil milovat své poslední dítě a po nějakým času si promluvil z Biggi. No řekněme,že si navzájem vyznali city.Slovo dalo slovo a po pár randech spolu začali chodit.Když bylo malému rok,tak si Thomas vzal Biggi a ta si osvojila všechny tři děti od teď už svého manžela.Nakonec všechno dobře dopadlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | 24. září 2013 v 8:00 | Reagovat

Dojemne moc se ti povidka povedla.

2 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 24. září 2013 v 20:54 | Reagovat

Krásný konec, celou dobu jsem doufala, že to dobře dopadne a hurá, dopadlo. Katy, opravdu výborná povídka a také dojemná, zvláště začátek a konec... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama