Thomasův smutek část 1

15. září 2013 v 21:09 | Katy |  Thomasův smutek
Thomasův smutek část 1

krásný den a na základně Medicopteru pomalu končí služba Michaelovi,Thomasovi a Petrovi.Když v tom se Thomasovi rozezvoní telefon. "Prosím Wächter."Řekne když zmáčkne tlačítko na přijetí hovoru. "Thomasi už,už to začalo."Slyší jak mu manželka z těžká odpovídá. Thomas pobledne a podívá se na Michaela. "Lásko vydrž za chvíli jsem u tebe a odvezu tě do nemocnice."Řekne a položí telefon. "Co se děje?"Zeptá se opatrně Michael a Thomas mu odpoví. "Věra začala rodit prosím tě odvezeš mě domů.Jsem tak rozklepaný,že bych to řízení nezvládl." Michael mu kývne na souhlas.Oba kolegové se rychle rozloučí z druhým týmem a jedou domu k Thomasovy.
Už je to tady,Thomasuv velký den.Jelikož Michael je veze do porodnice,kde Thomasovi Věra má ropotit prvorozeného syna.Je celý nervozní a znepokojuje ho to,že má Věra nesnesitelné bolesti. "Vždyť,když měli na svět přijít holky,tak nikdy neměla takové bolesti."Pomyslí si pro sebe.Nechce tím znervózňovat Michaela,který je veze do nemocnice.Ta cesta do nemocnice se mu zdá dlouhá.Je nervózní z toho,že jeho žena tak moc trpí,ale nedává na sobě nic znát. Sedí z Věrou na zadním sedadle a celou cestu jí hladí.Ta mu leží na klíně.Najednou si Thomas všimne že Věra má na sobě krev. Vyděsí ho to. "Michaeli Věra krvácí."Řekne zoufale.
Michael prudce zastaví auto u krajnice a rychle vystoupí. Potom otevře zadní dveře a pomalu promluví na Věru,když hledá lékárničku aby si mohl z tama vytáhnout rukavice. "Teď tě vyšetřím.Jelikož asi není něco v pořádku.Hlavně bud v klidu ano." Věra kývne že rozumí. Michael jí začne vyšetřovat. Když skončí z vyšetřením nevypadá vůbec klidně. Thomas si toho všimne a zeptá se. "Michaeli co se děje?" Michael mu neodpoví rychle oběhne auto,nasedne a znova se rychle rozjede směr nemocnice.Během jízdy mu řekne co se děje. "Thomasi,ať se děje co se děje zachovej chladnou hlavu.Věra krvácí,jelikož se jí začala předčasně uvolňovat placenta." Thomas ještě víc zbledne,ale radši se k tomu nevyjadřuje.Znova chytne Věru za ruku.
Po dlouhé době se dostanou do nemocnice a Tak Thomas z Michaelem předají Věru do rukou lékařů.Jen jim ještě Michael řekne svoje podezření na předčasné odlučovaní placenty.Thomasovi se trochu uleví,ale nemůže si pomoct má z toho špatné tušení,že se stane něco zlého.Michael z Thomasem jsou na chodbu před porodní sál. Sedí tam a najednou vyjde ze sálu sestra.Thomas se postaví a zeptá se. "Jak to vypadá?" Sestra uklidí Thomase,že je všechno v pořádku a odejde. "Trvá to,už celou věčnost.Trpím,když vím že měla Věra nesnesitelné bolesti."Začne lamentovat Thomas .Michael ho poplácá po rameni a řekne. "Neboj se všechno bude v pořádku."Nakonec si oba kamarádi znova sednou a čekají.Thomasovi se čas vleče a,je z toho nesvůj.
Asi po hodině se,ze sálu ozve zoufalý a bolestivý křik Věry,až Thomasovi tuhne krev v žilách.Prudce se postaví se slovy. "Já,to nevydržím,já musím za ní.Rve mi to srdce,jak tak má žena trpí." Michael se taky postaví a přítelky Thomase obejme. "Thomasi klid.Všechno bude v pořádku,teď by ses tam jenom pletl."Snaží se ho Michael uklidnit. "A navíc,by ses jim tam určitě pletl pod nohama.Pojď si sednout,určitě to bude mít za chvíli za sebou." Dodá k tomu Michael.Thomas Kývne na souhlas a sedne si zpátky k Michaelovi a dál čekají.Thomas je z toho pološílený strachy. A,když už to trvá,tak dlouho i Michael trochu znervózní.Má chuť se jít zeptat jak to vypadá,ale nechce tam zavazet.
Asi po třech hodinách Věřin křik utichne a Thomas co měl hlavu sklopenou,rychle a zmateně se podívá na Michaela. "Tak a je,to tady další malý Wächter."Pronese trochu nervózně.Michael mu dodá odvahu dalším poklepání po rameni.Najednou ze sálu vyjde sestra z malým plačícím uzlíčkem v náručí. "Kdo z vás dvou je otec?"Zeptá se zdvořile.Thomas nervózně odpoví. "Já jsem otec dítěte."Sestra se usměje a promluví. "Gratuluji tatínku máte syna. Chcete si ho pochovat?"Thomas kývne na souhlas a sestra mu položí do náručí krásné miminko.Thomasovi se,až podlomí nohy,jak je maličký podobný na manželku. Chvíli se na malého dívá a pak se podívá na sestru ze slovy. "Je mi líto vaše paní porod nepřežila.Rodila ve velkých bolestech následkem předčasné odloučení placenty.Po porodu začala krvácet a měla špatnou srážlivost krve.Lékaři dělali všechno co mohli,ale vaši paní nedokázali zachránit.Je mi to líto.Upřímnou soustrast."Sestra skončí ze smutnou zprávou.Thomasovi se v tu ránu zhroutí svět před očima.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | E-mail | Web | 16. září 2013 v 8:00 | Reagovat

Sestro povidka je uzasna, chudak Thomas. Kdybych nebyla ve skole tak se snad rozbrecim.

2 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 17. září 2013 v 17:58 | Reagovat

:-( chudák Thomas, je mi ho strašně líto... ale jinak, povídka je super...

3 Katy Katy | Web | 18. září 2013 v 10:48 | Reagovat

děkuji že se vám povídka trochu líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama