Kaskadér část 1

26. září 2013 v 7:00 | Katy |  Kaskadér
Tak přináším vám další povídku z mojí tvorby a doufám že se vám bude líbit.Teď jsem jí psala jinak než jste byli zvyklí a tak doufám že se vám bude taky líbit.Přeji vám příjemné čtení.

Kaskadér část 1

Je to tady,dostala jsem vůbec první práci.Mám dělat pomocnou mechaničku na základně Medicopteru 117.Jsem na tu práci zvědavá.Je pravda,že se to Erikovi nelíbí,že budu pracovat,ale to je moje rozhodnutí.Chci pracovat a ne žít s ním jako ve zlaté kleci.Zabalím si své pracovní tričko a montérky zahradníkového tipu z mýma oblíbenýma odznaky.
Celou dobu přemýšlím co se v sobotu stalo v baru,kde mě jako každou sobotu vytáhl Erik. Jakpak by mě tam nezval,když ten klub vlastní.No ale co.Teď myslím na toho kluka u baru. "Ježíši,ten kluk byl pěkný."Pomyslím si při té vzpomínce na něj. A jak se mi vtipně dvořil.Byl velice zábavný a tak uvolněný.Za to Erik jako obvykle byl napjatý a velice naštvaný,že se kolem mě motal,ten krásný neznámí. "Sakra ani nevím,jak se jmenoval."Pomyslím si a dál na něj vzpomínám. "Jak vlastně vypadal?Na to si moc nepamatuji.Jakpak by ne,když v tom klubu byla tma."Zase se v duchu napomenu.Protože na něj zase myslím.Jenom si vzpomenu,že měl tělo pořádně vypracované. "Asi nějaký sportovec.Jinak to nevidím."Znova si pomyslím.
Když si nachystám věci do práce,tak jdu za mamkou a Taťkou do obýváku. "Tak co Gino,už jsi nachystaná?"Zeptá se mě taťka. "Ano tati.Už jsem."Odpovím mu a políbím ho na tvář.To samé udělám i mamce. "Jak se má Tobias?"Zeptám se na svého bratříčka. "Dneska už trošku líp."Odpoví mi mamka a mě to vyzní,jako by mi něco tajila. "A už máte výsledky z poslední kontroly?"Zeptám se znova rodičů. Mamka i taťka se na sebe podívají a pak mamka zavrtí hlavou jakože ně. "Půjdu se za ním podívat."Řeknu mamce a taťkovy a jdu do pokoje mého brášky.
Jakmile vstoupím do jeho pokoje,tak ho nikde nevidím. "No jak tak koukám,tak je mu dneska dobře."Řeknu si pro sebe a nakonec nahlas promluvím. "Tak já tady jdu někomu vyprávět pohádku,ale nikdo tady není." Odpoví mi však ticho.No a tak znova promluvím. "Že by ten někdo byl pod postelí?"Po těch slovech se pod ní podívám,avšak nikdo pod ní není.Poté,když zvednu hlavu vidím jak se po zemi pohybuje deka a já se usměju a promluvím. "Ale tamhle se něco hýbe.Co to může být?Že by nějaký zloděj?Na to se musím podívat."Po těchto slovech,se přikradu k dece a odkryju jí.
"Tady jsem."Řekne radostně můj bráška a skočí mi kolem krku.Pozdravíme se. "Přišla jsem tě uložit ke spánku."Řeknu mu.Mám svého brášku ráda. "Dneska jdeš ven z Krasoněm?"Zeptá se mě Tobias. Jsem překvapená,jak mému klukovi říká. "Ne dneska s nim nikam nejdu,jelikož zítra jdu do práce."Odpoví, mu. "No jo,já jsem na to úplně zapomněl."Odpoví z úsměvem a jde si lehnout na postel. Já zvednu jeho deku a donesu mu jí k posteli. Nakonec ho přikryju.
A beru si z poličky jeho oblíbenou knížku, "ne dneska mi nečti pohádku."Zaprotestuje. "Ty dneska nechceš pohádku?"Podivím se. "Ne,chci,abys mi vyptávěla co budeš dělat v té tvé nové práci."Odpoví mi a má,tak krásně prosebné oči,že mu neodolám.
Tak mu říkám,že budu z jiným mechanikem opravovat vrtulník BK117 a,že se těším.Dokonce mu i do detailů řeknu,jak taková mašina vypadá.A taky prozradím,že až budu mít pilotskou linci,tak nebudu mechanička,ale pilotka.Bohužel asi ne na té zakladně co se budu zaučovat jako mechanička,ale asi někde úplně jinde.Thobias usne a já ho chvíli jen tak v tichosti sleduji.Nekonec vstanu a jdu k sobě do pokoje.Jsem unavená a chci se trochu prospat,abych jim hned první den v práci neusla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | E-mail | Web | 26. září 2013 v 8:20 | Reagovat

Opravdu velice zajímavá povídka, moc pěkná už se těším na pokračování.

2 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 27. září 2013 v 16:00 | Reagovat

Super, s napětím čekám, co bude dál... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama