Zamilovaný záskok část 2

13. července 2013 v 18:33 | Katy |  Zamilovaný záskok
Zamilovaný záskok část 2
Sotva Ada otevře dveře,už u dveří stojí poblázněný Petr a řekne: "Dovolíš vezmu ti tašku." Ada se na něj usměje a podá mu tašku první pomoci.Poté vyskočí ven z mašiny a jde zpět do pohotovostní místnosti,ve které je nějaký chlápek ze sádrou na noze. "A vy musíte být doktor Harland." Řekne Ada,když si vzpomene že jejich kolega si zlámal nohu. Než však stačí Márk odpovědět už slyší Thomasovi průpovídky,když ho uvidí. "No ne Márku to jako chceš s námi lítat i z tou sádrou?Teď když tu máme tak sympatickou kolegyni?" Márk se zaksychtí,když v tom do pohotovostní místnosti vejde Höppler a otočí se na Adu. "Paní kolegyně potřebuji se vás na něco zeptat,jelikož mi něco nesedí v papírech."Řekne šéf.
Jakmile Ada zajde do kanceláře k šéfovi,tak Thomas si sedne k Márkovy a rýpne si znova. "Jak jsi se sem dostal?Skákal jsi po jedné noze celou cestu?" Márk se podívá na Thomase a ze sarkasmem odpoví. "Jo udělal jsem to kvůli tvým debilním kecům." Najednou se začne Márk smát na celé kolo,když se uklidní,tak řekne. "No kdybys se viděl Thomasi to je vážně sranda. Ne jsem tady abych se sám přesvědčil,jestli jsi mluvil pravdu o Petrovi. No a jak jsem se sem dostal? Volal jsem a otravoval jsem tak dlouho Karin,dokud se neslitovala a nedojela pro mě a nedovezla mě sem." Thomas kývne hlavou a podívá se oknem ven,kde je Petr.
Petr za chvíli přijde do pohotovostní místnosti z oběma pohotovostníma taškami. "Petříku copak jsi tam dělal takovou dobu."Začne zase rýpat Thomas. "No ještě řekni že jsi mi leštil mašinu." Petr hodí na Thomase vražedný pohled a odpoví. "Pro tvou informaci jsem se nabídl,abych odnesl Adě pohotovostní tašku." Márk se usměje a odvětí " No ne Petře. Od kdy je z tebe gentleman, jen doufám až se vrátím do práce,tak mi taky budeš nosit tašky." Petr se podívá z kudy slyší Márkův hlas,když po chvíli si ho všimne že sedí za stolem. "Páni Márku co ty tu?" "Přišel jsem si s vámi zahrát karty odpoví Márk a vezme hromádku karet a začne je míchat.
Asi po pěti minutách vyjde Ada od Höpplera. Sedne si ke stolu a usmívá se. "Copak po tobě chtěl náš šéf?" Zeptá se Petr a je zase jako v transu. Thomas nenápadně z úsměvem drkne do Márka a usmívá se pod vousy. Márk kývne že vidí a dál se nenápadně věnuje míchaní karet.Do toho na Petrovu otázku odpovídá Ada. "Ale jen maličkost.Svůj životopis,jsem psala ručně a pan Höppler něco nemohl přečíst." "To je na něj podobné musí si něco vymyslet,aby se nějaký kolegyni mohl dívat do výstřihu."Zahuhlá Thomas,tak že to slyší jedině Márk. "Ehm co jsi říkal Thomasi? Nějak jsem tě neslyšela." Zeptá se Ada,jelikož slyšela jen nějaké nesmyslné huhlání. "Ale nic jen jsem chtěl říct že Höppler neumí pořádně číst.Třeba mě si tam volá pokaždé,když nemůže přečíst moje zprávy o zásahu." Odpoví Thomas,ale už jinak než to co špitnul Márkovi.
Jenže než Márk nachystá pro všechny ozve se znova poplach a Thomas,Petr a Ada musí do další akce.Tentokrát se,ale nejedná o převoz orgánů,ale o pořádnou záchranou akci. Letí k nějakému ztroskotanci co vypadl z člunu a jeho kamarádi ho nemůžou zachránit,jelikož je silný proud.Proto musí přijít na řadu Medicopter. Ada si prohlídne situaci,když doletí na místo kde má být,ten ztroskotaný člověk a po chvíli poví. " Vypadá že je zraněný Thomasi půjdu na lano." V tom jí zarazí Petr. "Ne na lano půjdu já je to přece jenom moje práce." Ada pokrčí rameny a taky k tomu řekne stoje. " No dobře,ale když bude mít vážnější zranění,tak mi řekni šla bych za tebou dolů." "Dobře z tím souhlasím." Odpoví Petr a to už se přesouvá do zadu,aby mu pomohla Ada do popruhu.Nakonec otevřou dveře a Ada se zajistí aby nevypadla. "Ty Petře je nárazový vítr,tak dávej pozor,asi tě budu muset zhoupnout po případě vymáchat. A ještě něco.Řekni přesně kolik metrů tě má Ada spouštět." Poučuje Thomas Petra.
Během několika málo minut už Ada spouští Petra dolů,ten jí podle Thomasových pokynů říká kolik ještě může spouštět.Než však je Petr je u zraněného,tak se objeví nárazový vítr a pořádně to mašinu rozhoupe. "Petře je to tady.Jelikož nemůžu udržet mašinu v klidu,jsem nucen tě namočit,abych trochu zklidnil mašinu,takže nelekni se." Informuje Thomas svého kolegu co je zrovna na laně.Než stačí Petr cokoliv namítnou už je po krk ve vodě a Thomasovi se podaří tabuizovat mašinu. Ada okamžitě o kus výš vytáhne Petra. Na konec se dostane k zraněnému a Thomas mu řekne že musí zůstat na laně,jinak by ho k němu už nemusel dostat. Petr mu odpoví že rozumí a poté se zohne ke zraněnému. Po chvíli řekne přes vysílačku. "Ado,tak ten muž má zlámanou klíční kost a holí ho hlava." "To bude asi způsobeno otřesem mozku." Odpoví Ada. "Dobře,tak za mnou ani nemusíš Já ho dám do popruhu a můžeš nás vytáhnout a Thomasi pokud možno už bez koupaní." Ještě řekne Petr.
Nakonec se dostanou oba v pořádku do vrtulníku Ada pomůže Petrovy ze zraněným.Poté ho položí a Ada ho zkontroluje.Potvrdí si domněnku že má doopravdy slabý otřes mozku.Nakonec podá pacientovi potřebné leky proti bolestem a dá mu ještě kapačku z tekutinou. "Za pět minut přistáváme."Oznámí jim Thomas. A opravdu za pět minut přistávají na heliportu kliniky Rosenheim. Ada předa doktorovi co je na heliportu lékařskou zprávu z podanými léky a Petr běží ze zdravotníky dovnitř,aby donesl zpátky jejich nosítka. Ada se opře ramenem o bok vrtulníku a sykne,jelikož zapomněla že se jí ještě nezahojilo zranění,které se jí stalo před třemi dny.Naštěstí si toho Thomas nevšimnul,jelikož dopisuje zprávu o letu. "Hm dneska musím taky dopsat zprávy o ošetření,ještě že máme už padla." Pomyslí si pro sebe Ada. Během pár minut se vrátí Petr i z nosítky a vidí jak se Ada opírá,teď už zády o medicopter. Je zasněná. "Bože ta je krásná."Pomyslí si Petr pro sebe a dojde k zadku mašiny,kde dá dovnitř nosítka a zavře.Než to Petr udělá,tak si Ada sedne na svoje místo a Thomas pomalu roztáčí rotory. Za chvíli vzlétají a letí z pátky na základnu.
Doletí na ní až večer.Tentokrát Ada,už odmítne Petrovu pomoc a nese jednu tašku sama.Jakmile vejdou do pohotovostní místnosti spatří,že tam ještě vysedává Márk. "Co ty tu ještě děláš?"Podiví se Thomas. "No představ si že tu na tebe čekám." Odpoví jeho kolega. "A proč prosím tě?" Podiví se Thomas a vyvleče si pilotskou bundu. "No jo promiň já jsem zapomněl ti říct že domů mě vezeš ty,abych neotravoval Karin." Thomas se na něj usměje a řekne. " Aha tak to potom jo.No nic převleču se a pojedeme.Hele a nevezmeme kolem hospody a nestavíme se na jedlo?" Márk souhlasí a jde se převléct.Mezi tím si Ada sedne ke stolu a čeká až bude volná koupelna a šatna.Chce si napsat v klidu papíry o výjezdu,ale nepovede se jí to,jelikož se jí začne Márk vyptávat na její první den a ještě mezi samýma chlapy. "Tak co jak se ti pracuje z Thomasem a Petrem?" Zeptá se. Ada zvedne oči od papírů a odpoví. " A jo zatím si neztěžuji jsou na mě hodní." "Doufám že ti nevadí že ti tykám.To víš síla zvyku."Ještě řekne Márk. "Ale vůbec ne." Odpoví Ada a natáhne k Márkovi ruku a znova promluví. " Dobře tak já jsem Adéla,ale lepší je když mi budeš říkat Ada." Márk natáhne taky ruku k Adě a stiskne jí. "Taky mě těší já jsem Márk a říkej mi Márk." Řekne k tomu seznámení. "Tak můžeme razit Márku."Přihlásí se o slovo Thomas. "Jo půjdeme podej mi berle a ještě prosím mě budeš jistit."Poučuje Márk Thomase. "a nemám náhodou jít pro Petra abych s ním šel do mašiny a dostali tě do auta na laně?" Zamračí se Thomas z těmito slovy. Márk se usměje a odpoví "Hm to nezní špatně." Ada je poslouchá a baví se u toho,jak kluci do sebe rýpají. Nakonec Márk dopadá do Thomasova auta o berlích.Ještě než z Thomasem odejdou rozloučí se z Adou,která ještě zůstala na základně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama