Depresivní básnička

2. července 2013 v 12:24 | Katy |  Básničky
Tak jedou mě políbíla můza a opět jsem napsala básničku.Je to jedna ze smutnějších,tak snad se vám bude líbit.


Když zavřu oči vidím tě,
Když otevřu oči vidím tě.
I když nejsi u mě,
Cítím tvou přítomnost.
Když jsi sám,
Mám o tebe strach.
Ach Márku,
Jak já tě miluji.

Márku nevím,
Co se to z tebou stalo,
ale po nevinné hádce
ses jen tak sbalil a
Odešel.

Byla jsem smutná,
plakala jsem,
byla jsem na dně.
Stále se ptám v hlavě
Proč?

Stále jsem se ptala proč?
Víš Márku,ono to bolelo.
Byla jsem sama,
tobě to asi bylo jedno.

Jenže teď tu stojíš,
přede mnou a díváš se
Nevěřícně.
Řekla bych,
až naštvaně.

Tvé srdce mi řeklo,
za tebe.
Už tě nemiluji.
Jenže tebe ani nezajímá,
že já tebe stále miluji.
I když se teď na tebe
Mračím a vrčím.

Ty to nevidíš,
nebo to nechceš vidět.
Tvé krásné oči mi říkají,
zmizni z mého života.

Stále někde v duchu věřím,
že ke mně přijdeš,
obejmeš a řekneš.
Lásko miluji tě,
odpusť mi.

V tu chvíli bych ti,
odpustila.
a zas a znova,
bych tě políbila.

Ach jak já tě miluji,
ale ty to pro zlobu,
ani nevidíš.

Přehlížíš mě,
z nenávistí očích.
A tak se ptám.
Márku proč?
Proč ta zloba?
Proč ta nenávist?

Budu doufat,
že se umoudříš.
A se mnou se usmíříš
jelikož tě stále miluji.
Tvá milující Gina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | E-mail | Web | 2. července 2013 v 15:12 | Reagovat

Smekám před tebou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama