Červenec 2013

Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní část 2

30. července 2013 v 9:00 | Katy |  Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní
Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní část 2

Pomalu se blíží ten velký den a všichni u Medicopreru tajně připravují oslavy.Zatím se jim to daří před oslavencem tajit.Holky už sehnali terárko a schovali ho v vysloužilém vrtulníku kde bydlí Petr. Jen z hadem si dávají na čas.Toho by asi těžko před Maxem někde schovali.Doposud každý rok jim nějakým záhadným způsobem vychmátl to co dostane,tak aspoň doufají že letos to bude výjimka a konečně se jim podaří překvapit Maxe. Už se kluci dokonce při výjezdech baví jak asi Max na svůj dárek zareaguje.Zatím z toho mají srandu,zatím,ale pouze neví jakou šňůru katastrof tím zpustí.
A konečně je tu ten slavný den,kdy Max dovršil svých krásných padesátin.To normálně Max přišel do práce a nebylo mu divné,že jsou v pohotovostní místnosti oba dva týmy.Jediný co mu bylo divné,že Thomas,Márk ani Petr ještě nejsou oblečeni v pracovním. "Maxi počkej pojď sem k nám."Zavolá na něj Thomas. "Copak se děje Thomasi?"Podiví se Max,jelikož Thomas se tváří velice vážně.Na to je totiž mistr.Tak se ostatní rozhodly,že mu dají hlavní úkol zmást Maxe tak aby byl doopravdy překvapený. "No na nic se neptej a pojď za mnou."Odpoví Thomas a je stále vážný.Obejme Maxe kolem ramen a jde je dveřím do hangáru.Všichni je tajně následují,tak aby Max nic netušil.
"Víš Maxi jde o to že poslední dobou jsme z tvou prací velice znepokojeni."Začne znova Thomas. To,už ale všichni vidí,jak Max zřetelně zblednul a podíval se nechápavě na Thomase,tan opět začne pokračovat ve svém hraném kárání Maxe. "Jde o to totiž Maxíku ,že máš v hangáru pořádný binec.Měl by sis tam někdy uklidit."To.už ostatní vědí,že je to domluvené znamení a všichni hlavním vchodem rychle přeběhnou do hangáru,aby tam Maxe překvapili."Měl by jsi z tím začít ještě teď,než ten nepořádek uvidí Höppler."Řekne Thomas a otevře boční dveře do hangáru.
Jakmile,ale vztoupí do hangáru uvidí tam svoje kolegy a všichne zborem řeknou. "Překvapení." To Maxe opravdu dojde.Čekal od nich cokoliv ale oslavu narozenin vůbec ne.Ale ještě než se celý rozněžní naštvaně se otočí na Thomase a jednu mu střihne. "Páni ta mu teda sedla." Zavfipkuje Mark. No,ale to už holky jdou a vezmou Maxe za obe ruce a vedou do dál do hangáru. Ten je celý vyzdobený fáborkami a na posuvném heliportu jsou stoli z jídlem,kdby se rozhodly že oslavy budou pokračovat venku před základnou.
Max se dojetě rozhlíží kolegové mu davají na čas,aby se vzpamatoval,než mu začnou přát a dávat dárky.Nejvíce ho však zaujme dort,jelikož je udělaný jako otevřený kufr na nářadí.Ze kterého kouká marcipánové nářadí. "Páni ten dort je úžasný."Řekne Max a prohlíží si ho zblízka. To,už ale k Maxovi přistoupí Thomas,který si stále drží tvář,kde mu před chvíli přistála Maxova ruka. Max už ale dávno zapomněl co Thomas na něj jako lest vymyslel a usmívá se jako dítě,které vidí dárečky pod vánočním stromkem.
Poté co se rozkouká začnou mu všichni přát.Od každého zvlášť dostane nějakou maličkost.Nakonec až mu všichni popřáli doveze Márk na pojízdném stolku krabici a za ním jde Petr co nese v ruce o něco menší krabici. Pro tentokrát se slova ujme Márk. "Takže Drahý Maxi já jako hlavní lékař celého Midicopteru,jsem byl pověřen,abych ti předal společné dary."Začne. Max ho poslouchá z dojetím.Je rád že si na něj někdo vzpomněl. "Dlouho jsme si všichni dohadovali co ti koupíme.Chtěli jsme aby to bylo něco neobvyklé,a abys byl opravdu hodně překvapený.Myslím si že letos nám to vyjde,protože tohle opravdu nečekáš.Jestli tě Maxi můžu poprosit.Pojď prvně sem k tomuto vozíku."Pokračuje Márk ve své řeči.
Zaskočený Max jde pomalu k vozíku,netušil že ještě od všech dostane nějaký dárky. "Nuže můžeš si to rozbalit."Znova pokyne Márk a Max začne pomalu z obavami rozbalovat velký dárek. Po chvíli z krabice vytáhne terárium.Nevěřícně se na něj dívá. Nakonec pronese. "Ale já nemám nic co bych v něm mohl mít." To už se všichni usmívají,jelikož vědí,že teď přijde zlatý hřeb večera.Márk znova promluví. " No z tím jsme taky počítali proto od nás všech dostaneš ještě jeden dárek.Petře můžeš mu ho podat." Petr podá Maxovi druhý balíček.To Max znejistí,jelikož neví co si na něj kdo připravil.Opatrně ho začne rozvalovat.Po chvíli spatří že v daném balíčku je had.
"Had?"Zeptá se nevěřícně. "Čekal jsem křečka,rybičky,potkana nebo při nejhorším pavouka,ale po pravdě řečeno had mě ani ve snu nenapadl." Všichni jsou rádi že se jim podařilo Maxe překvapit a dojmout skoro až k slzám.Když se Max vzpamatuje,tak toho hada dá společně z kolegy do připraveného terária a pak se na něj se zájmem dívají.Nakonec skončí u dohadování jak se bude jmenovat.Z jejích dohadů je,ale vyruší holky že by se i jim mohli věnovat.Stejně tak jako zde nachystanému občerstvení.

Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní část 1

29. července 2013 v 9:00 | Katy |  Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní
Po krádké odmlce vám přináším další zajímavou,napínavou povídku.Napad na ní jsem dostala u sledování jedné komedie.Schválně jestli poznáte jaké.Není to zrovna hned v první kapitole,ale poznáte to až později příjemné čtění.

Oslava Maxových narozenin,aneb co se dělo i po ní část 1

Je to neuvěřitelné,ale tento týden slaví Max svoje kulatiny. A proto Mark z Thomasem a ostatníma kolegy uvažuje co mu koupí. "Prostě to musí být nějaký originální dárek."Pronese Thomas. "No,ale co?"Zeptá se Mark. Dokonce i ostatní členové přinášejí nápady,ale nikomu se nic nelíbí. "Co takhle mu koupit hada?" Navrhne po chvíli Thomas. "Hada?" Zřeknou se Biggi a Karin dohromady a nevěřícně se podívají na Thomase. "A proč ne to je dobrý nápad Thomasi."Přidá se k jeho nápadu také Mark. No a jak u naších kolegů bývá zvykem začnou plánovat jak mu koupí krásné terárko a v něm nějakého hada.
Jak tak plánují,tak najednou se ozve poplach a naši kluci chtě,nechtě musejí na zásah. Všichni tři naši hrdinové doběhnou do BK a za chvíli vzlétají a letí na záchrannou akci.Petr rozloží mapu aby mohl Thomasovy říct kam musejí letět.Když mu to oznámí,tak Thomas odpoví. "Dobrá za pět minut budu přistávat." Doletí na místo nehody a zjistí,že jde o opuštěnou salaš a baču co v ní žije kopl rozzuřený beran.Je značně dotlučený a kluci se dají do dávání první pomoc a jakmile Thomas donese nosítka rychle ho naloží a nesou do vrtulníku.
Jakmile se vrátí na základnu začnou se bavit o tom ujetém náladu koupit Maxovi na narozeniny.Rozhodli se,že mu doopravdy koupí toho hada.I když holky ještě chvíli remcali,ale nakonec museli souhlasit,jelikož nechtěli aby ten společný dárek platili jen sami kluci.Pak už jenom domlouvají kdo koupí terárium a kdo hada.Nakonec se rozhodnou že Terárium koupí holky a kluci seženou hada.Potom se ještě dohodnou kolik do něj vrazí,ale je jim jedno že dají dost peněz,jelikož pro tu srandu ty prachy obětují.
Všechno jde tedy jako po drátkách holky koupí krásné terárium.Už zbývá aby kluci koupili toho hada.To se ale domluvili že ho koupí těsně před oslavami Maxových kulatin.Holky si nakonec ještě vydupaly,že mu musí koupit dost,když se jedná o kulatiny a oslava narozenin bez dortu není oslava narozenin.Kluci jim to schválí. Všechno dělají v naprostém tichu.Max nic netuší.
Jeden den přijde do Höpplerovi pracovny vyslanec Thomas. Zaklepe na dveře. "Dále."Řekne šéf základny podívá se kdo co po něm něco chce.Do kanceláře vejde Thomas. "Dobrý den pane Höpplere."Pozdraví ho slušně Thomas. "A Dobrý den pane Wächter."Odpoví na jeho pozdrav velitel základny. "Potřebujete něco?" Zeptá se ho docela laskavě.Thomase to překvapí,že šéf základny má dobrou náladu a,tak doufá,že mu jeho návrh schválí. "Víte pane Höppler jde o to že náš mechanik Max bude mít narozeniny." Začne Thomas svou docela připravenou řeč. "Jde o to že bude mít kulatiny a mi mu chceme tady na základně uspořádat oslavu..." "Ano a co tedy potřebujete ode mě?" Skočí mu šéf do jeho řeči. "No jde o dvě věci." Vrátí se Thomas ke svému vysvětlování. "Tak za prvé.Jestli nám dovolíte uspořádat oslavu tady na základně.A za druhé prosím šéfe udělejte výjimku a zařiďte nám na ten den volno." Höppler se na Thomase divá a má v očích.To jste se snad zbláznil nebo co? Tudíž v Thomasovi zhasla poslední naděje že by jeden den měli volno. Nakonec po chvíli řekne. "No dobře ale pane Wächter je to naposled co vám dělám tuto výjimku." Thomas se pousměje poděkuje a odejde z jeho kanceláře.
V pohotovostní místnosti jsou všichni a napjatě čekají z čímpak se Thomas vrátí. Jelikož Thomas z toho má dobrou náladu rozhodl se že si z kolegů vystřelí. "Tak co jak jsi dopadl?" Zeptá se ho hned po příhodu Márk. Thomas se tváří velice vážně a odpoví. "Nedovolil nám nic ani oslavu ani volno." "No to si z nás děláš prdel že ano?"Zeptá se Naštvaně Enrico. "A vidíš,že bych se tomu nějak smál?"Odsekne Thomas. "No tak Thomasi klid.Tohle se dá vyčeřit jinak.Třeba například ženským šarmem můžeme šéfa okouzlit,aby nám to povolil." Zarazí ho Karin těmito slovy. "To nebude třeba."Záporně zavrtí Thomas hlavou a podívá se na kolegy a jejich zklamané výrazy. Dobře se tím baví. "Jak to?" Zeptá se ho zaražená Karin. Thomas se konečně usměje a odpoví. "No to asi proto že nám Höppler tu oslavu a volno povolil."Konečně jim řekne pravdu a začne se z celého srdce smát. " Ha,ha ha to je sranda,že ano?"Zeptá se ho Petr,který vypadá že ho to naštvalo. "Ale no tak Petříku snad jsi mě nebral vážně." Vtipkuje dál Thomas. "Ach lidi kdyby jste se viděli jak jste se u toho tvářili no to byl pohled."Dál se směje Thomas .
Na konec ostatní museli všichni uznat,že Thomas je dobrý herec a že se dokáže velice skvěle předvařovat.Poté se dají znova do pánovaní velkolepé oslavy a všichni věří,že to bude pro Maxe nezapomenutelný zážitek.To ale ještě nikdo nevěděl co všechno tím svým dárkem způsobí.

Zamilovaný záskok část 13

25. července 2013 v 7:00 | Katy |  Zamilovaný záskok
Zamilovaný záskok část 13

Mezi tím dovezou Adu na porodní sál sestra jí pomůže přelehnout si na porodní lůžko.Za chvíli přijde doktor a řekne sestře. "Sestro dejte pacientce do páteře 2Mg lokální anestezie. Přijdou dva sanitáři a pomůžou Adě si na chvíli lehnout na bok,aby jí sestra mohla píchnout požadovaný léky.Za chvíli Ada od pasu dolů nic necítí a doktoři můžou začít boj o její nenarozené dítě.
Začnou jí operovat a pomalu se dostávají k miminku.Ada se v duchu modlí aby bylo všechno v pořádku.Těch pár minut operace jí připadá jako celá věčnost.Obádá se nejhoršího že se miminko narodí už mrtvé.
Mezi tím nervózní Petr se postaví a začne chodit po chodbě. Karin ho smutně sleduje a neví jak ho má utěšit. Nakonec řekne. "Petře uklidni se,neboj dobře to dopadne a ty si pochováš vaše dítě." Petr se zastaví před Karin a podívá se jí do očí. "Měl jsem něco tušit,že to nebude v pořádku.Měl jsem dneska zůstat doma z Adou."Začne si Petr vyčítat danou situaci.Karin se taky postaví a soucitně obejme Petra. "Petře ty za to nemůžeš co se stalo.Věř mi to byla jen náhoda,že mi to Ada řekla,kdybys byl doma ty,tak ty by jsi bez stetoskopu nepoznal že dítě nemá ozvy a kdo ví.Možná by bylo i pozdě.Teď má ještě nějakou naději že bude živé." Snaží s těmito slovy uklidnit Karin. Per je stále však zoufalí neví co má dělat. "Víš co Petře půjde se tam podívat a ty tu zůstaneš z Márkem a Thomasem ano."Řekne po chvíli ticha Karin. Její kolega kývne na souhlas a znova si sedne vedle Márka.
Když Karin vejde na porodní sál zrovna porodník z Ady vyndal malí modrý uzlíček co má ještě kolem krku omotanou pupeční šňůru. Rychle mu jí odmotají ustřihnou jí kde má být ustřežená a už malé putuje do rukou pediatrů.Karin si sedne k Adě a pohladí jí aby jí dodala odvahu.Ta se na ní jenom podívá a řekne. "Co je z miminkem proč nepláče.Proč nepláče moje dítě?" "Ado uklidni se doktoři dělají všechno co je v jejich silách neboj se oni vědí co dělají.Za chvíli určitě uslyšíš pláč."Začne ji uklidňovat Karin.
Mezi tím pediatři bobují o život malého miminka. "Rychle masáž srdce dechová frekvence?"Ozve se jeden doktor. Někdo začne dělat miminku masáž srdce a sestra řekne dechová frekvence velmi slabá."To všechno slyší Ada a je jí z toho špatně. Najednou se po chvíli ozve slaboučký pláč. Opravdu sotva slyšitelný.Ada se podívá tím směrem. "Dobře máme jí rychle do inkubátoru a na ventilaci."Zavelí jeden z doktorů. Nakonec se Ada podívá na Karin. "No vidíš já jsem ti to říkala že bude miminko v pořádku."Řekne Karin.
Mezi tím porodník zašije Adě břicho a pak řekne. "Gratuluji vám máte holčičku." Ada se konečně slabě usměje a špitne. "Já mam z Petrem dceru."Okamžitě s ní spadne všechen strach,který měla ještě před chvíli,když slyší pláč svého dítěte.Nakonec Karin z klidem vyjde na chodbu oznámit Petrovi radostnou zprávu. Ten,když jí uvidí hned se postaví.Karin vypadá vážně. "Ne neříkej že to miminko nepřežilo."Vypadne z něj a ještě víc zbledne.To už se Karin pousměje a záporně zavrtí hlavou ze slovy. "Ne neboj se tvá dcera žije.Sice bude muset být pár dní v inkubátoru,ale hlavně že žije."Petrovi se okamžitě uleví a pronese. "Můžu za Adou?" Ano ale jen na chvíli,už jí převezli na pokoj.
Tak tedy Petr se vzdálí a jde na pokoj,kde dovezli jeho manželku.Ta však spí a vypadá spokojeně.Proto si potichu vedle ní sedne na židli a chytne svou lásku za ruku. Sotva to Petr udělá,tak Ada procitne a podívá se na něj ze slovy. "Máme holičku a je v pořádku." Pere se usměje a odpoví. "Ano vím Karin mi říkala tu radostnou zprávu."Po těchto slovech jí políbí. "Lásko odpočiň si,bylo toho na tebe dneska hodně a zasloužíš si odpočinout."Řekne,když se přestanou líbat. Ada znova usne.Ještě chvíli u ní sedí a pak jde na oddělení kde mají inkubátory.Jde se podívat na svou prvorozenou dceru a je hrozně rád že je živá a zdravá.Usmívá se na ní radostně.

Za pár dní malou dají na pokoj k Adě,která se ze svou malou dcerou začíná seznamovat.Petr za nimi každý den chodí.Dokonce malou pojmenují po Karin,jelikož ona má velkou zásluhu že jejich dítě žije.Za dalších pár dní je pustí domů a Petr se o svou krásnou rodinu vzorně stará,když zrovna není v práci.Je rád že to,tak dobře dopadlo a že se nastalo nějaké hrozné neštěstí. poznává co je to štěstí mít malé dítě. A v duchu doufá,že třeba časem ke Karin přibude bratříček nebo sestřička.Kdo ví teď to možná ví jenom sám osud.

Zamilovaný záskok část 12

24. července 2013 v 7:00 | Katy |  Zamilovaný záskok
Zamilovaný záskok část 12

Petr se po chvíli vzpamatuje a řekne: "Thomasi za jak dlouho jsme u nás?" "Během pěti minut." Odpoví Thomas. Poté zase všichni mlčí. Během pěti minut Thomas přistává z BK u domu kde žije Petr ze svou manželkou.Petr na nic nečeká a jako první vbíhá dovnitř. "Ado lásko moje neboj se všechno bude v pořádku." Klekne si ke gauči z těmito slovy. Ada se na něj podívá ubrečenýma očima,ještě stále si svírá břicho.Petr jí chytne za ruku a jeho láska mu stisk oplatí. Mezi tím do domu vběhne Márk a záhy za ním Thomas z nosítky. Karin jde Márkovi naproti. "Ada upadla do šoku,když jsem jí řekla co se z dítětem stalo.Musí co nejrychleji do nemocnice.Thomasi Jaká nemocnice je nejbližší?"Hned co vejde Márk Karin zpustí. Thomas se zamyslí a po chvíli odpoví : "Nemocnice Sv. Anny doba letu odtud tam zhruba tři minuty." Mezi tím Márk řekne Petrovy aby zavedl Adě kapačku z Rynglovým roztokem. A nějaké leky na uklidnění. "Počkej Márku nemůžeme jí dávat léky na uklidnění.To by pak ještě víc ohrozilo plod.Musí to vydržet do nemocnice.Nemáme moc času." Zarazí je Karin. "Pokud už teď není pozdě." Pomyslí si Karin sama pro sebe.
Pak jde všechno rychle,jakmile Petr dá svojí lásce kapečku,tak všichni tři kluci přendají Adu na nosítka.Karin vezme sáček z roztokem a kluci Adu a jdou co nejrychleji k BK. Jakmile jí naloží,tak co nejrychleji vzlétají. Moc dobře všichni vědí,že teď jde o víc než jeden život. "Thomasi spoj mě prosím z klinikou."Řekne Karin a Petr chce dát Adě sluchátka,aby všechno slyšela Karin ho,ale zarazí a naznačí že to není zrovna nejlepší nápad. "Medicopter 117 pro nemocnici SV. Anny." Ozve se zepředu Thomas. "Mluvte Medicoptere 117." Ozve se z nemocnice. "Tady doktorka Thalerová máme na palubě ženu prvorodičku.Dítě přenáší třetí den.Údajně od včerejšího večera nejsou zaznamenány žádné pohyby. Po poslechu stetoskopem jsem neslyšela ozvy.Proto připravte ihned vyšetřovnu a operační sál." Řekne Karin co se děje nemocnici. "Dobře Medicoptre 117 rozumím vám.Vaše požadavky budou zplněny." Ozve se znova nemocnice.Ada jen nepřítomně leží a hladí si břicho stále doufá že ucítí nějaký slabý pohyb.Ale stále nic.
Za tři minuty přistávají na heliportu nemocnice,kde je už čeká odporný tým lékařů z porodního oddělení.Okamžitě jí přeloží a vezou na vyšetřovnu.Petr chce jít s nimi,ale Karin ho zarazí,že to není zrovna nejlepší nápad.Nakonec jde z Adou na vyšetřovnu jenom Karin. Sestra mezi tím převleče Adu do andělíčka a přeloží ji na vyšetřovací pult. Karin vejde dovnitř v době kdy doktor dělá ozvy a ultrazvuk. "Jak to vypadá pane kolego?" Zeptá se. "Jde o to že dítě se škrtí pupeční šňůrou.Má velice slabé ozvy musíme co nejrychleji udělat císařský řez."Odpoví doktor. Po slovech lékaře se Karin nakloní k Adě a něžně řekne. "Slyšíš miminko má slabé ozvy.Uvidíš určitě bude v pořádku neztrácej naději." Ada se na ní nepodívá dívá se jenom na stop.
Po vyšetření sanitáři vyvezou ven z vyšetřovny pacientku a jedou s ní rychle na operační sál. Když je spatří Petr,tak okamžitě jde k nim.Karin ho však zarazí a mezi tím odvezou Adu na porodní sál. "Petře ne stejnak by jsi tam překážel.Oni vědí co mají dělat.Sedni si něco ti musím říct." Zastaví těmito slovy Petra Karin. Petr si zoufale sedne a podívá se na Karin. "Doktor říkal,že dítě má slabé ozvy.Je tu šance že bude v pořádku.Hlavně zachovej chladnou hlavu ano." Řekne znova Karin. Petr kývne že jí rozumí,ale je stále zoufalý bojí se o svoje dvě lásky.Karin ho po chvíli ticha obejme.





Zamilovaný záskok část 11

23. července 2013 v 7:00 | Katy |  Zamilovaný záskok

Zamilovaný záskok část 11

Dny plynou Ada se ani nenaděje a už je v devátém měsíci těhotenství.Všechny kontroly jsou v pořádku,a tak teď už jenom zbývá ta nepříjemná část.A to je porod.Adu už všechno bolí a stále musí navštěvovat záchod,jelikož miminko si udělalo z jejího močového měchýře fotbalový míč.Je z toho mrzutá a nic jí nebaví.Petr v práci domluvil že může Ada chodit s ním,protože by se k ní domu asi nedostal včas,kdyby byl na zásahu a jeho láska začala rodit.Ada chodí s ním a když mají kluci výjezd,tak si povídá buďto z Maxem,nebo z kolegami druhého týmu.
Ada už přenáší třetí den a je z toho nervózní že ještě dítě nepřišlo na svět. Jeden den musí jít Petr na ranní směnu a nemůže vzbudit Adu,ta jen zamrčí,když se jí pokusí všemožnýma jemnýma způsobami probudit.Nakonec se na Petra otočí a řekne. "Lásko klidně jdi do práce.Dneska jsem unavená chci ještě spát.Já zavolám Karin,aby za mnou přišla." Petr jí něžně políbí a odpoví. "Dobře lásko tak já jedu,ale slib mi kdyby se něco dělo,tak mi okamžitě zavolej ano." Ada zamrčí na souhlas otočí se znova na bok a usne.
Když se Ada pořádně vyspí,tak zavolá Karin,aby za ní přišla.Když to slíbila Petrovi. Od té doby co vstala se cítí divně,ale nemysli na to.Za chvíli po tom co dotelefonuje z Karin se rozdrnčí zvonek.Ada se dovalí ke dveřím a když uvidí že to je Karin usměje se a řekne " Pojď dál,už na tebe čekám." Nechá projít Karin dal a jde do kuchyně. "Určitě si dáš kafe že Karin?" Zeptá se Ada z kuchyně.Karin za ní dojde a odpoví. "Ano moc ráda." Po těchto slovech si sedne ze stůl. Jakmile Ada postaví vodu,tak si sedne naproti Karin a automaticky si začne hladit břicho.Najednou se zastaví a nic nedělá. Karin si toho všimne. "Ado děje se něco?" Opatrně se Karin zeptá. "Nevím nějak necítím pohyby asi je to normální možná klid před Bouří." Pronese ustaraně Ada. A dál se snaží nahmatat nějaký pohyb.
Karin se ustaraně postaví a jde k Adě opatrně položí ruce na břicho a nic taky necítí. "Jak dlouho to je co jsi cítila poslední pohyby?" Ada pokrčí rameny. "Nevím asi včera večer než jsme šli spát." Karin se na ní znova podívá má špatné tušení. Ada si to z jejich očí přečte a je neklidná. "Karin co se děje?"Zeptá se nervózně. "Nevím,ale nepanikař pro jistotu si poslechnu ozvy.Jdi si lehnout a já si zajdu do auta pro stetoskop." Řekne ustaraně Karin. Poté se zvedne a jde do auta. Ada se taky zvedne a jde si lehnout na gauč.Začíná mít strach.Karin se hned vrátí.Je vážná.Vyhrne Adě tričko a položí na holé břicho stetoskop. Jenže neslyší žádné ozvy.Vyndá si stetoskop a podívá se na Adu snaží se si zachovat chladnou hlavu.Nakonec řekne. "Ado nebudu ti lhát,ale teď mi slib že budeš klidná a rozumná ano?" Ada kývne. "Tak už mi řekni co je děťátku?" "Ado já jsem neslyšela žádné ozvy." Snaží se Karin,aby to vyznělo co nejjemněji. Ada záporně zavrtí hlavou. "Ne ne nevěřím ti děťátko jenom spinká za chvíli kopne uvidíš."Odpoví zoufale Ada a dá si starostlivě obě ruce na břicho.
Karin jí pohladí ruce na břichu a jde na chodbu.už volá na základnu.Telefon jí naštěstí zvedne Márk. "Základna Medicopteru 117." Řekne. "Ahoj tady Karin mám pro vás výjezd."Řekne Karin tlumeně. "Karin co se děje?"Zeptá se vyděšeně Márk a podívá se jestli není někde blízko Petr. "jde o Adu a především o miminko.Ada říkala že od včerejšího večera necítí pohyby.Před chvíli jsem poslouchala ozvy a nic jsem neslyšela."Odpoví Karin taky potichu aby nerozrušila znova její kamarádku. "Tak to je zlé.Za chvíli jsme tam."Odpoví Márk. "Márku ještě něco."Zarazí ho ještě Karin. "Ano a co?"Zeptá se Márk a má velice špatné tušení. "Prosím tě opatrně to řekni Petrovy a připrav ho na nejhorší."Odpoví Karin. "Neboj se Karin nějak mu to řeknu za chvíli jsme u vás."Po těchto slovech Márk položí telefon a jde říct šéfovy základny jak se věci mají. Höppler jim dá zelenou a,když Márk vyjde z jeho kanceláře,tak řekne. "Petře Thomasi máme výjezd." Thomas se na něj nechápavě podívá.Márk pohledem ukáže za Petra. Potom v rychlosti vezmou tašky první pomoci a běží k mašině.
Za chvíli vzlétají. "Petře jde o Adu a o miminko.Musím ti něco říct,ale musíš mi slíbit,že zachováš chladnou hlavu a budeš se chovat profesionálně."Začne Márk,jakmile se BK odlepí od země. "Márku děsíš mě co se děje?"Zeptá se už trochu vyděšený Petr. "Víš Petře jde o to,že Ada řekla Karin,že necítí pohyby a Karin to nedalo a zkusila si poslechnou ozvy děťátka,ale nic neslyšela." Odpoví Márk. Petr upadne do šoku a neodpoví.Právě teď dostal strach o svou manželku a jejich dítě.

historicky první komentářová povídka

22. července 2013 v 16:55 | Katy |  Komentářové povídky
Tak a tady je začátek první komentářovky,tak z chutí do toho.

Byl deštivý den a tým B začal svou službu,jako každý jiný den.Na základnu jako první přijela Biggi a šla se nachystat.Potom došla za Thomasem se zeptat,jestli je doplněné palivo a tak dále.Ten odpověděl že je všechno v pořádku.Mezi tím se začali scházet ostatní členové jejího týmu.Bylo už dost hodin,tak nakonec Thomas ač nerad musel vzbudit své dva kolegy a připomenout jim že je konec směny.Ti dva spáči se probudili,pozdravili se,za svýma kolegy,šli se převléct a tradá domů.Sotva odcházeli ozval se poplach a hlášení o nehodě.Thomas se ještě otočil na Biggi. "Tak,ať se vám daří." Z těmito slovy vyšel ven.

Pravidla komentářovky

22. července 2013 v 16:54 | Katy |  Komentářové povídky
Tak jsem se rozhodla po vzoru své kamarádky udělat taky komentářovou povídku.Je to sranda a snad se vám to bude líbit.Tady jsou pravidla.

Při tomhle psaní povídky jde o to, že povídku budete tvořit hlavně vy, je to celkém zábavné. Já uvedu začátek povídky a vy jí budete něco, jakoby dopisovat.
Pravidlo je, že každý z vás může napsat až dvě či tři věty nebo souvětí, ale neznamená to, že už se nemůžete zúčastnit, to samozřejmě můžete, ale nechci, aby někdo psal dlouhé odstavce. Budete psát do komentářu a vždy se snažte psát tak, aby povídka navazovala. :-D
Můžete psát v "er formě" i v "ich formě". Jen při psaní v "ich formě" (v první osobě) nezapomínejte uvést do závorek (jako to dělam já), kdo to jakoby vypráví. Můžete používat i přímou řeč, ale nezapomínejte napsat, kdo tu větu v uvozovkach, řekl. (Např.: "Petře, poběž, už vzlétáváme."řekl Thomas.).
To je zatím vše, vím, zní to složitě, ale zas tak složité to není. Pokud by byla nějaká nesrovnalost, tak vás na ni upozorním.

Zamilovaný záskok část 10

22. července 2013 v 7:00 | Katy |  Zamilovaný záskok
Když se po chvíli přestanou líbat,tak Petr řekne. "No ehm je tu jedna věc." Ada se přestane usmívat "Cože teď mi řekne že mě nemiluje."Řekne si v duchu pro sebe. Po chvíli ticha se své lásky nahlas zeptá. " Ano a jaká?" Dívá se na Petra z obavami. Petr se nervózně pousměje,něžně políbí Adu a opatrně řekne. " Jsem do tebe,tak zamilovaný,že…že chci abys si mě vzala dneska tady na základně." Adě se podlomí kolena na kterých klečí,proto si klekne na paty a nevěřícně sleduje Petra. "Petře je to moc na rychlo. A a… a navíc nemám svatební šaty,svatební kytici,zkrátka nemám nic." Vyhrkne na něj jeho láska,kterou si chce vzít. "No,ehm jak bych to řekl.Víš přece lásko že já jsem horká hlava a že do všeho jdu po hlavě.A abych řekl pravdu,tak tuhle rychlo svatbu plánuju týden.Nebýt kolegů,tak bych to tahle na rychlo nezvládl."Odpoví Petr své milované. Ada je stále v šoku.Po chvíli řekne: "A kdo nás oddá?Nemáš tu oddávajícího." Petr se slabě usměje a odpoví znova. " Oddá nás Höppler." "Cože to si ze mě děláš srandu ne?" Vypadne z Ady. "Lásko uklidni se.Náš šéf základny,než se sem dostal byl oddávající,takže naše svatba bude oficiální,teda jestli si mě budeš dneska chtít vzít."Odpoví Petr a sleduje reakci Ady.
Ada neodpoví,trochu zbledne a položí si ruku na svoje těhotenské břicho.Petr si toho všimne a zpozorní.Opatrně se zeptá. "Lásko co se děje? Je ti dobře?bolí tě břicho?" Vypadá dost vyděšeně. "Ne lásko právě mě naše miminko koplo." Odpoví Ada a slabě se usměje automaticky si hladí břicho. "Cože lásko?" usměje se Petr,taky si sedne na paty a sleduje,jak si jeho milovaná drží bříško,kde je jejich plod lásky.To už ale Ada dá dolu jednu ruku ze svého břicha a vezme Petrovu. Pomalu jí položí na břicho jeho ruku.To Petr pohladí břicho své milované a za chvíli ucítí slabý pohyb.Usměje se a políbí Adu,ta mu polibek oplatí.Pak oba chvíli hladí společně její břicho.Po chvíli ticha se ale Petr znova zeptá své lásky. " Lásko,tak co vezmeš si mě dneska tady na základně?" Ada se znova usměje a odpoví. "Ano vezmu si tě tady na tomto místě.Vezmu si tě kdekoliv tady na tom světě,jelikož tě miluji."Petr se usměje a postaví se.Potom pomůže Adě na nohy.
Jakmile spolu dojdou do pohotovostní místnosti kývne Petr že si ho Ada dneska vezme.V tu chvíli začne všechen,ten shon co bývá kolem svatby.Karin zavede Adu do šatny,kde jsou krásné svatební šaty. "Páni Karin ty jsou krásný.Jak jsi mohla vědět,že mi budou dobré,hlavně teď,když jsem těhotná a už jde vidět moje krásné těhotenské břicho." Karin se taky usměje a odpoví jí laskavě. "No mysli na to,že jsme spolu dva měsíce pracovali,tak jsem tě měla tak trochu v oku a sehnat šaty pro někoho kdo je v pátém měsíci není problém na tvou velikost." Po těchto slovech Karin pomůže Adě do svatebních šatů,udělá jí krásný účes a namaluje ji.
Za ani ne hodinu jsou ze vším hotovy. "Vypadáš krásně,jako princezna." Pronese Karin když dodělá na nevěstě Adě poslední drobné úpravy. Ada se na ní usměje.Teprve až teď na ní padne tíseň a panika. "Pane bože do čeho se to pouštím.Všechno je tak rychlé." Řekne si sama pro sebe a prohlíží se v zrcadle.Karin si všimne že její bývala kolegyně je nervózní.Usměje se a pořádně Adu obejme. "Prosím tě klid říká se že svatební den je nejkrásnějším v našem životě.jako druhý nejkrásnější den je porod a jak ti do náručí položí malý uzlíček co jsi v sobě devět měsíců nosila." Ada se usměje a poděkuje za podpůrná slova co jí řekla Karin. "Dala bych ti na uklidnění panáka,ale sama víš že v tomhle stavu nemůžeš pít." Pokračuje Karin a Adě spadne usměv. "No jo,ale nemáme žádné občerstvení."Řekne Ada smutným hlasem a sklopí hlavu. Karin jí něžně pohladí a řekne. "Nemusíš míst strach tohle měl na starosti Max a jak znám Maxe určitě nás všechny velice mile překvapí." Poté nakonec Karin nasadí Adě závoj.
Poté když je všechno hotovo vyjdou ven před základnu,jelikož Max jim zakázal vstup do hangáru.Karin jde vedle Ady obě obejdou celou základnu.Mezi tím kluci dotlačí posuvný heliport skoro až k Medicopteru. Dali na něj stul.Za stolem stojí Höppler a před stolem stojí Petr. To už Ada pozná,že to je provizorní místo na oddávaní. Ada se nervózně podívá na Karin,ta jí klidným pohledem uklidní a postaví se za ní jako její svědek.Během chvíle se vedle Karin postaví Thomas,jelikož to je zase svědek Petra.
Chvíli na to začne hrát hudba a to znamená,že by Ada měla jít pomalu směrem k Petrovy. Petr se otočí čelem,aby viděl jak pomalu k němu jeho láska jde.Jakmile dojde až k výsuvnému heliportu,tak Petr pomůže Adě nahoru na heliport.Jakmile je nahoře,tak se zahákne do Petrova rámě a spolu se otočí na Höpplera. Ten začne. "Vážení přátele sešli jsme se zde dneska,abychom byli svědky jak si řeknou svoje Ano Adéla Barešová a Petr Berger." Poté se Höppler otočí na Adu. "Proto se ptám vás slečno Adélo Barešová. Berete si zde přítomného Petra Bergra?"Ada se otočí na Petra a podívá se mu do očí a odpoví: "Ano." Nakonec se Höppler otočí na Petra a taktéž řekne. "Ptám se tedy teď vás.Pane Petře Berger berete si zde přítomnou Adélu Barešovou?" Petr se taktéž podívá na Adu a odpoví. "Ano beru." Ada se na něj usměje a sklopí oči. "Můžete si vyměnit prstýnky." Řekne Höppler. Oba dva snoubenci si vymění prstýnky. Nakonec je vyzve aby si dali svůj první novomanželský polibek. "Prohlašuji vás tímto mužem a ženou.Požádám svědky aby šli jejich svazek potvrdit svým podpisem."Karin z Thomasem se podepíšou hned,jak se podepíše Ada z Petrem.
Po obřadu Max otevře vrata do hangáru,kde je nachystaní občerstvení pro svatební hosty.Všichni se diví,jak tak rychle mohl Max sehnat svatební dost z nápisem hodně štěstí novomanželům Bergerovím. Max se jenom culí.Jelikož Höppler k příležitosti svatby na základně zrušil zbytek směny,byli všichni šťastní a oslavují další svatbu na základně.Užívají si až do večera.Nakonec Petr přemluvil Adu ať si jsou spolu zatančit.Jdou na provizorní parket,kde už tančí Karin z Thomasem a Márk z Biggi. Zrovna hrají nějaký ploužák,tak Pert krásně a něžně obejme svou novomanželku.Tančí.Dlouho tančí.Nakonec se spolu tajně vypaří domů,kde si užijí svatební noc.

Zamilovaný záskok část 9

21. července 2013 v 0:07 | Katy |  Zamilovaný záskok
Zamilovaný záskok část 9

Čas plyne Ada po týdnu jde na nemocenskou,když se vrátil zpátky do práce Márk. Dál,ale Ada chodí na základu si popovídat ze svými bývalýma kolegy,jelikož si na ně zvykla.Pomalu jí roste bříško a strašně z Petrem se na svého prvního potomka těší.
Ada je zrovna na vyšetření pátého měsíce.Lékař jí dělá ultrazvuk a ukazuje jak se miminko vyvíjí a jak mu bije srdíčko. "A jak vidíte dítě je velice aktivní je stále v pohybu.Mám se pokusit zjistit co se vám narodí."Řekne doktor po výkladu o tom jak se miminko pohybuje. Ada se dívá na monitor a řekne: "Ne chceme se z přítelem nechat překvapit." Doktor se usměje a ještě se zeptá. "A další fotku vašeho potomka určitě budete chtít?"Ada se usměje a kývne na doktora že chce další fotku miminka.Doktor tak učiní a potom řekne Adě,ať si utře břicho že je už zkontrolována. Nakonec jí doktor dá zpátky těhotenský průkaz a další fotku miminka.Ada se rozloučí a vyjde ven z ordinace.Je šťastná,že zase opět mohla vidět aspoň přes ultrazvuk jejich zatím nenarozený plod lásky.
Nakonec se rozhodla že se staví na základně a,že tam počká na Petra,až mu skončí služba.Jak tak jeda na základnu ve svém autě uvažuje nad sebou a Petrem,jak se oba moc milují.Sice posledních pár dnů se Petr začal chovat velmi tajemně,ale když se ho Ada zeptá co se děje odpoví že je všechno v pořádku.Těch pár dnů žije Ada v tušení,že by je snad mohl Petr opustit,ale nechce si to připouštět vždyť jí přece každý den vyznává lásku a kdyby mohl,tak to miminko porodí klidně i za ní.Hlavně aby ona netrpěla.Když se vrátí k jejich rozhovoru na téma porod musí se sama pro sebe usmát.
Ani neví jak za chvíli si uvědomí,že konečně zahnula na příjezdovou cestu základny Medicopteru 117.Proto ještě v autě zažene zle myšlenky,vyjde z auta,zamkne ho a jde do pohotovostní místnosti.V místnosti sedí zatím jen Karin. "Ahoj Karin."Pozdraví jí Ada zvesela. Karin zvedne hlavu od papíru a usměje se na Adu. "Ahoj co ty tu?Jdeš si pro Petra?"Řekne její kolegyně.Ada se usměje a kývne na souhlas. "Tak si sedni před chvíli letěli na záchranou akci."ještě řekne Karin. "Chceš něco?"Zeptá se ještě Karin Ady. Ta si mezi tím sedne a odpoví. "Jo dám si čaj." Karin se zvedne a jde do kuchynky. Nenápadně si sebou vezme vysílačku.Jakmile se ujistí že Ada nic neuslyší řekne do ní. "Tady základna Medicopteru 117.Petře tady Karin jak jste na tom?" Řekne. "Už se pomalu vracíme z akce proč se ptáš."Ozve se z vysílačky Petr. "Dneska by ten tvůj praštěný plán šel Ada pro tebe přišla."Odpoví mu tajemně Karin. "Tak to je paráda nic jí neříkej jen až doletíme,tak jí řekni,ať jde k vrtulníku pak začne akce halo.Jsem rád že to Höppler pro nás udělá."Ozve se z druhé strany. "Dobře,tak držím palce ať to dobře dopadne.Zatím se měj."Ukončí Karin hovor a donese Adě čaj. "Ještě něco musím říct Maxovi. Nějak mi blbne vysílačka za chvíli se ti budu věnovat."Řekne své bývalé kolegyni. Ada kývne na souhlas a sledí si čaj.Mezi tím Karin dojde do hangáru za Maxem. "Tak Maxi dneska to asi všechno vypukne zatím to jde podle pánu v pohotovostní místnosti je Ada a Petr se rozhodl že už nebude déle čekat. Ty moc dobře víš co máš dělat."Zpustí na něj Karin. Max ví jaká je jeho úloha v tomhle Petrovém ujetém plánu a,tak kývne že rozumí a dál se věnuje své práci.
Poté si Ada povídá z Karin. Ada si spokojeně hladí bříško a je celkově spokojená. To ještě ani netuší co se na ní chystá.Najednou se ozve její známí zvuk BK117. Ada dojde pomalu k oknu a sleduje jak Thomas z mašinou přistává. Karin dojde za ní a obejme jí kolem ramen. "Jdi se přivítat z Petrem určitě bude rád,že tě tady uvidí." Řekne jí.Ada na nic nečeká a jde ven přes hangár.Jde pomalu k vrtulníku,jelikož nechce aby vlastní nešikovnosti nevběhla do plně se točících rotorů.A však,když dojde k mašině není v ní Thomas ani Márk. Ada se podiví a podívá se dovnitř.Tam uvidí Petra samotného usměje se na něj a řekne: "No ne Petře to jsi dneska celou akci i let odřítil sám?" Petr se nervózně usměje a vystoupí ven. "Ne jen kluci už šli do pohotovostní místnosti,ale šli předem proto jsi je neviděla." Ada se na něj usměje a chce jít spolu ze svou láskou zpátky na základnu.Ale,když zjistí že Petr nejde za ní,tak se otočí. Když se otočí Petr klečí u vrtulníku a má v náručí kytici červených růži. "Pane bože kde je sehnal?" Zeptá se Ada sama pro sebe. Ada nic nechápe,a tak jde pomalu zpátky u Petrovy ten stále klečí u Medicopteru a sleduje Adu. Počká až přijde až k němu a pak zpustí. "Ano lásko už první den co jsem tě uviděl,jsem věděl že tě miluji a že jsi určitě žena mého srdce.Byl jsem tenkrát šťastný,když jsi podlehla mé lásce.Znova jsi mě udělala šťastným,když jsi mi řekla že budu otec.A teď tě chci Ado požádat o jedno." Ada vyslechla jeho proslov a dívá se mu do očí. "Ano a o co mě chceš požádat?" Zeptá se trošku nervózně. Petr se podívá Adě do očí a řekne: "Ano lásko byl bych rád,kdybys se stala mou ženou." Adě se po těchhle slovech podlomí kolena.Klekne si vedle Petra a divá se mu do očí.Mlčí,najedou se usměje a řekne: "Ano ráda si tě vezmu." Petr se usměje a odněkud vyndá krabičku kde je krásný prstýnek.Vyndá ho ven a nasadí ho na Prst Adě,která mezi tím nastaví rozechvělou ruku. Poté jí políbí.Nakonec se vroucně políbí.

Zamilovaný záskok část 8

19. července 2013 v 13:37 | Katy |  Zamilovaný záskok
Zamilovaný záskok část 8

Asi za patnáct minut u ní zvoní Karin. Otevře jí usměvavá Ada "Ahoj."Pozdraví jí hned jak jí uvidí u dveří a pustí Karin dál. "Dáš si něco?"Zeptá se Ada svojí kamarádky. "Jo dám si kafe."Odpoví Karin. "Dobře tak se posaď a chovej se tu jako doma."Ještě řekne Ada a dá vařit vodu na kávu.Mezi tím než se začne vařit voda na kávu,tak donese do obýváku nějaké chlebíčky,brambůrky a tyčinky. "Počkej Ado nemusíš si dělat škodu." Snaží se jí zarazit Karin. "Ale ano musím,přece tu nebudeš sedět u kávy a já u čaje."Odpoví Ada z úsměvem.Poté odejde pro kafe,když se vrátí z kávou a čajem sedne si vedle Karin. "No tak co jak to Petr vzal že bude tátou?"Zeptá se Karin nedočkavě.Ada nadšeně řekne Karin všechno co se dělo u večeře.Stále se u toho usmívá.
Když Ada řekne Karin toto co se před necelou hodinou odehrálo u večeře.Karin se začne usmívat a řekne. "No vidíš já jsem ti to říkala že to dopadne dobře a že bude Petr rád." Ada se usmívá. "Ano měla jsi pravdu,ale víš bála jsem se jak to příjme,že mě pošla na potrat,nechá mě samotnou.Nechci si domyslet co ještě by mohl udělat."Vypadne z Ady. "Jenže víš co je divné?"Řekne po chvíli ticha Ada. "Ne to nevím."Odpoví Karin. "Je divní to,že nemám ranní nevolnosti.Vůbec mi není špatně."Pokračuje dál Ada. Karin se usměje a vysvětlí. "Každý na těhotenství reaguje jinak.Co ty víš možná už třeba zítra ti bude tak špatně že budeš Petra proklínat." Ada se usměje a napije se čaje.Poté si povídají.
Mezi tím kluci se pomalu sejdou v hospodě.Když do hospody dojde Thomas z Márkem Petr už tam sedí. "Tak co se děje že jsi nás sem vytáhl.Né že by se nám to nelíbilo ba naopak ale co tě k tomu vedlo?"Začne se zajímat Thomas,když si objednají z Márkem pivo. Petr se celou dobu usmívá.Na konec řekne: "Ada mi dneska řekla že budeme mít miminko." To už,ale Thomas a Márk na Petra nevěřícně zírají. "To si z nás jenom střílíš že?" Zeptá se opatrně Márk. Petr se usmívá a vytáhne z kapsy kalhot fotku z ultrazvuku a podá jí kolegům. Oba jeho kolegové se nevěřícně dívají na ultrazvuk. "No páni."Řekne po chvíli Márk. "Tohle je opravdu Berger junior." Thomas se usmívá a nakonec pronese. "Gratuluji Petře. Trefil jsi se do černého." Petr se nad jeho urážkou na oko urazí a dál popíjí pivo.Najednou se Thomas postaví a pronese. "Navrhuji zapít Petrovo otcovství a ať je dobrý otec jako zdravotní bratr." A všichni tři společně zapijí Petrova potomka,ten se celou dobu jenom usmívá.Nějak to,ale nepřehánějí.Sedí spolu tak hodinku a poté se všichni tři rozloučí,jakmile Petr zatáhne útratu za všechny tři.
Ještě než Petr došel domů zastavil se v květinárně a koupil Adě tu nejkrásnější kytici co tam měli.Z tou nádherou dojde domů. Ada už je doma sama,jelikož Karin před malou chvíli odešla taky domů.Ada dělá něco v kuchyni nevnímá,že už je Petr doma.Je k němu zady a,tak Petr se k ní postaví zády a dá dopředu,před Adu tu nádhernou kytici. Ada se prvně lekne a neví co se děje,když se otočí aby zjistila kdo jí dává tu krásnou kytici,tak se uklidní že je to Petr. "Ach lásko to je krásná kytka děkuji."Vydechne natčením Ada. Vezme si kytku od Petra a dá ji do vázy.Na konec jí donese do obýváku a položí na stůl. Petr dojde za svou láskou a obejme jí,ta ho taky obejme a vezme jeho ruku nakonec jí položí na své břicho,ve kterém je jejich plod lásky.Petr se usměje na Adu a poté jí políbí. "Nemůžu tomu uvěřit budeme rodiče."Znova začne Petr. To Ada se jen spokojeně usmívá.
Spolu si sednou na gauč a objímají se navzájem. "Lásko?"Zeptá se po chvíli líbání Petr. "Ano?"Zeptá se Ada. "Kdy se nám to maličké narodí?" Lásko narodí se nám až za osm měsíců.Proč se Ptáš?" Odpoví Ada. "No jenom tak se ptám." Řekne zase Petr. Ada se posadí a vážně se na něj podívá. "Nechceš mi něco říct? Vyklop to.Já poznám,když něco vymýšlíš." Zpustí na něj jeho milovaná. "No ptal jsem se jen tak."Odvětí Petr. "Aha už to chápu tě ty by jsi chtěl,abych ti jeden den oznámila že jsem těhotná a druhý den,abych ti to miminko porodila.Nemám pravdu?" Zeptá se Ada zvědavě. Petr se znova usměje a odvětí. "Ano máš pravdu,jelikož se na to miminko moc těším." Znova položí ruku na břicho své milované.
Nakonec jsou spolu do ložnice kde si soplu užijí krásnou noc.Nakonec usnou v obětí.Oba dva jsou šťastní že budou rodiče.Adě se dokonce zdá jak už mají malé miminko na světě a jak jsou z Petrem velice šťastní rodiče.Ze spaní se usmívá a je spokojená.