Boj o život - 6. část

26. června 2013 v 19:31 | Katy |  Boj o život
Ještě chvíli si Gina povídá s Márkem, ale ten, jelikož je slabý, tak brzy znova usne. Gina si sedne na chvíli do křesla a sleduje spícího Márka a uvažuje, jak mu říct to, co jí říkal lékař. Z jejího přemýšlení ji vytrhne sestra, která nese infúzi. "To už je ta krevní konzerva?" zeptá se Gina s nadějí v hlase. "Ne, ještě ne, to je jen další kapačka s železem. Krev bude pro pana Harlanda připravená až tak za hodinu." odpoví sestra a pak dodá: "Měla by jste ho nechat odpočívat, teď potřebuje klid." Gina kývne, rozloučí se se sestrou a jde na chodbu. Tam na ní čeká Karin. "Tak co, jak je Márkovi?" zeptá se zvědavě. "Jakmile uslyšel, že se našel někdo, kdo má shodu, tak byl rád. Dokonce ho pobavilo, že to je náš šéf." odpoví jí Gina. "No vidíš, a za hodinu mu bude ještě lépe." řekne Karin a obejme svou kolegyni. Za půl hodiny z vyšetřovny vyjde pan Höppler. Je celý zelený, sedne si ke Karin a Gině. Očividně je nevnímá. Gina drkne do Karin a pronese: "Dívej se, to našemu šéfovi odebrali všechnu krev, aby zachránili Márka?". Karin se usměje a odpoví: "No, rozhodně mu nějakou krev nechali aby mohl dojít sem a aby ho mohli vysát zase zítra." Obě kolegyně se začnou smát.
Za další půl hodinu nese sestra infúzi krve k Márkovi na pokoj. Karin se zvedne a řekne doktorovi, že jde s ním na pokoj. Chce totiž vědět, jestli Márkovi krevní transfúze zabere. "Chci jít s vámi." řekne Gina. "Ne, ty počkej tu." odvětí Karin a ukáže bradou na šéfa a dodá: "Někdo by se měl postarat o něj, aby neomdlel, a když se to stane, tak by měl někdo okamžitě zavolat lékaře." Gina se usměje a řekne: "Dobře. No, kdyby stejnak omdlel, tak to znamená, že mu vzali všechnu jeho krev." Karin se usměje a jde za svým kolegou do pokoje, kde leží Márk.
Sestra mezitím vytáhne kanylu, ze které kapalo železo a nasadí mu novou kanylu, do které během chvíle začne kapat krev. Mezitím se probudí Márk a sleduje, jak mu krev kape do hadičky a pak proudí do jeho těla. "To je divný pocit dostávat šéfovou krev." zažertuje Márk a Karin se usměje. "No, doufám, že nebudeš mít úmysly si jít sednout místo něho do kanceláře a začít nám všem šéfovat." zavtipkuje pro změnu Karin. "Neboj se Karin, já bych se totiž v kanceláři ukousal nudou nebo ještě hůř, zbláznil bych se tam a možná, kdo ví, začal bych oživovat svoje svačiny." odpoví Márk a usměje se na svou milou kolegyni. "Tak, nechte pana Harlanda, aby odpočíval a aby mu v klidu dokapala krevní konzerva. Poté příjdeme zkontrolovat pacienta a jeho hodnoty." řekne najednou lékař.
Gina okamžitě vyskočí na nohy, jakmile spatří Karin, která vyšla z pokoje. "Tak co? Jak snáší transfúzi?" zeptá se Gina okamžitě. "Teď nemůžu nic říct, jelikož nevíme, zatím reagoval dobře, dokonce vtipkoval. Musíme počkat až krev dokape pak ho znova vyšetří." odpoví jí Karin. Gina kývne, že rozumí, poté si opět obě sednou vedle Höpplera. Mezitím se Höppler vzpamatoval z úbytku krve. Všichni čekají až dokape kapačka. Trvá to docela dlouho. Zhruba tak za dvě hodiny přijde ke Karin a Gině ošetřující lékař Márka a řekne: "Můžete jít za mnou koleyně?" Karin kývne a jde s ním do Márkova pokoje, kde dělají potřebné vyšetření, jestli transfúze zabraly. Jsou tam dlouho. Nakonec vyjde z pokoje Karin a usmívá se. Jde rovnou za Ginou: "Gino, léčba zabrala, Márk se uzdravuje." Gina se usměje, ulevilo se jí, když jí Karin řekla, že Márkovi je už dobře. "Ach, já to věděla, že se z toho Márk dostane." odpoví s úsměvem. "Ano, je to dobře, ještě zítra dostane jednu krevní konzervu." dodá Karin.
A tak se Márk uzdravuje. Ještě si ho pro jistotu v nemocnici nechají pár dní na pozorování, ale už ho nebaví ležet. Je vidět, že mu otrnulo a už vymyšlí kraviny. Dokonce si v klidu promluví s Ginou o dědičnosti této nemoci. Podaří se mu Ginu uklidnit a vyvrátí jí hrůzostrašné nesmysly, které si o té nemoci přečetla na internetu. Za pár dní pustí Márka domů. Gina se o něj láskyplnně stará. Od té doby musí Márk brát železo a léky na tvoření krve. Nakonec, na Márkovo přání ho lékař za pár dní po propuštění do domácího léčení uvolní do pracovní schopnosti. Všichni jeho kolegové jsou rádi, že se jim jejich lékař vrátil zpátky. "Ty, Márku, máme jednu výhodu." začne Jens. "Ano a jakou?" podiví se Márk. "No, až to s tebou znova sekne a ty budeš mít anemii můžeme vzít Höpplerovy krev sami a nemusíme tě vozit do nemocnice." zavtipkuje Jens. Všichni se zasmějí na účet šéfa.

Od té doby, co Márk měl anemii se to už nestalo nikdy. Úplně se z ní ale nedostal, jelikož se muže kdykoliv zase objevit a bude potřebovat zase transfúzi krve, aby mu bylo zase dobře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 26. června 2013 v 21:08 | Reagovat

Velmi povedená povídka, s napětím jsem čekala, jak to dopadne a heleme se, ono to dopadlo dobře :-) :-) :-) Höppler byl v tom stejnak nejlepší :-D

2 Ada Ada | E-mail | Web | 26. června 2013 v 21:20 | Reagovat

Nejlepší Höppler, skvělé sestřičko

3 Jana Jana | E-mail | 8. října 2014 v 21:45 | Reagovat

když si představím  Höpplera, tak se musím smát. bezva povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama